Znamená zpomalení inflace, že se spotřebitelé mají lépe?

Poslední měsíce přinesly pozitivní zprávy o klesající inflaci, kdy se sazby konečně dostaly na dosah cílů centrálních bank a inflace před pandemií. To je zvláště vítané po prudkém nárůstu míry inflace po pandemii Covid, narušení dodavatelských řetězců a začátku války na Ukrajině v letech 2021-22, kdy v mnoha zemích OECD dosáhla inflace hodnot, které nebyly zaznamenány od 80. let 20. století. Klesající míra inflace však neznamená pokles cen, ale pouze zpomalení jejich růstu . Průměrné ceny spotřebního zboží a služeb jsou nyní (k září 2024) pro průměrnou zemi OECD přibližně o třetinu vyšší než v prosinci 2019.

Tři špičkoví odborníci z ředitelství OECD pro statistiku a data Tom Arend, Jarmila Botev a Anne-Sophie Fraisse přinesli během posledních letošních dvou měsíců pozitivní zprávy o klesající inflaci, kdy se sazby konečně dostaly na dosah cílů centrálních bank a inflace před pandemií. Klesající míra inflace však neznamená pokles cen, ale pouze zpomalení jejich růstu. Průměrné ceny spotřebního zboží a služeb jsou nyní (k září 2024) pro průměrnou zemi OECD přibližně o třetinu vyšší než v prosinci 2019.

Bylo by tak velkým zkratem vinit u nás některé české, ale i zahraniční firmy za růst cen jejich výrobků, což je klasický příklad ukazování prstem na viníka růstu cen másla, jak se děje v posledních dnech. To je hrubě vytrženo z kontexu označených dat této výslednice srovnávání příčin v dění s cenami na trhu touto tak váženou statistickou organizací.

Meziroční míra inflace pro země G7 a OECD

Rostoucí ceny spotřebního zboží a služeb navíc narušily kupní sílu průměrných hodinových mezd zaměstnanců, protože v několika zemích jejich tempa růstu nedržela krok s průměrnou inflací CPI, nebo tak začala činit teprve relativně nedávno. Tento průměrný vývoj hodinových mezd ve vztahu ke spotřebitelským cenám také maskuje základní heterogenitu, neboť různé typy domácností jsou v různé míře ovlivněny růstem cen různých druhů zboží a služeb v důsledku různých vzorců spotřeby.

Potraviny a nealkoholické nápoje jsou důležitou kategorií v rozpočtech domácností: v průměrné zemi OECD průměrná domácnost utratí za potraviny přibližně 17 %, což se pohybuje od 8 % ve Spojených státech po 28 % v Polsku. Domácnosti s nízkými příjmy však mají tendenci utrácet mnohem větší podíl svých výdajů za potraviny, stejně jako v menší míře domácnosti ve starším věku, domácnosti s nižším vzděláním a venkovské domácnosti. U těchto domácností je proto eroze kupní síly od doby před pandemií pravděpodobně mnohem dramatičtější než u průměrné domácnosti.

Potraviny od roku 2019 nejvíc zdražily

Růst průměrné hodinové mzdy nedokázal držet krok s prudkým nárůstem cen potravin zhruba v polovině zemí OECD. Potraviny jsou jednou z kategorií výdajů s nejvyšším kumulativním nárůstem cen od prosince 2019 a velkými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, které se pohybují od přibližně 75 % v Maďarsku po 7 % ve Švýcarsku. Turecko je odlehlou hodnotou, protože ceny potravin jsou v současné době přibližně o 360 % vyšší než v prosinci 2019. Od prosince 2019 také prudce vzrostly ceny energií, přičemž jejich kumulativní růst se přibližně ve čtvrtině zemí OECD přiblížil nebo dokonce překročil 50 % , přičemž růst cen energií překonal růst průměrné hodinové mzdy přibližně v polovině zemí OECD. Více než polovina ekonomik však od poloviny roku 2023 zaznamenala pokles cen energií, což poněkud utlumilo celkový růst. V září 2024 meziročně klesaly ceny energií ve 28 zemích OECD.

Nejhůř u hodinových mezd je na tom nyní ČR viz graf 1

Zatímco klesající míra inflace je obecně dobrou zprávou, cenové hladiny ve srovnání s obdobím před Covidem zůstávají zvýšené. Spotřebitelé to mohou pociťovat zejména u některých kategorií výdajů nebo v zemích, kde průměrná hodinová mzda ještě nedohnala zvýšenou cenovou hladinu. Dokonce i v zemích, kde se průměrná kupní síla drží dobře, mohou některé domácnosti pociťovat mnohem větší zátěž svých rozpočtů než jiné.

Eugenie Línková s využitím podkladů OECD

Představení OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace ekonomicky velmi rozvinutých států světa, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky.

OECD vznikla v roce 1961. S OECD blízce spolupracuje Evropská komise, od roku 2007 v režimu rozšířené spolupráce také Čína, Indie, a Jihoafrická republika. V současné době je 38 členských států zapojeno v této organizaci. Dalších 25 států je členem nebo pozorovatelem v odborných komisích OECD, dalších 50 pak v ostatních aktivitách.

OECD koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů. Mezi hlavní orgány OECD patří rada, složená z ministrů coby zástupců členských zemí, dále výkonný výbor, sekretariát v čele s generálním tajemníkem a několik odborných komisí. Sídlem sekretariátu OECD je Château de la Muette v Paříži.