Dánsko jako průkopník

V Dánsku se problému trans-mastných kyselin - TFA začali věnovat už před několika desetiletími. Systematický monitoring byl v zemi zaveden poté, co prestižní vědecký časopis LANCET zveřejnil v roce 1993 výsledky varovné americké studie, která upozorňovala na zvýšení rizika onemocnění srdce v souvislosti se spotřebou TFA u amerických žen. Na základě analýzy řady dánských studií pak tamější odborníci v roce 2001 dospěli k závěru, že vysokému riziku srdečně-cévních onemocnění v důsledku konzumace trans-mastných kyselin je vystaveno asi 50 tisíc Dánů.

Studie vyvolala značnou pozornost médií a vedla k návrhu výrazně omezit obsah TFA v potravinách na dánském trhu. Přitom hlavním zdrojem trans-mastných kyselin byly margaríny, následované balenými snacky, pekařskými a cukrářskými výrobky. Svým obsahem TFA se pak ze všech ostatních potravin vymykal popcorn prodávaný k přípravě v mikrovlnné troubě, ve kterém obsah TFA dosahoval až 40% všeho tuku. Další velmi problematickou komoditou byly fritované potraviny, kde TFA dosahovaly 10% obsahu v použitém tuku.

V roce 2003 Dánsko omezilo zákonem obsah trans-mastných kyselin v tucích a olejích na 2%. Smutné je, že tento dánský pionýrský krok ve prospěch ochrany zdraví vlastních občanů byl napadán zahraničními firmami a dokonce i Evropskou unií jako údajný zásah do volného pohybu zboží v rámci EU.

První doporučení WHO

V květnu 2003 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučení, že příjem trans-mastných kyselin ze stravy by neměl překročit 1% energetického příjmu. Dánské odborné argumenty nakonec přesvědčily Evropskou unii, že jde o opodstatněné opatření a inspirovaly také mnohé další země ke stejným nebo podobným omezením. Jedná se například o Rakousko, Maďarsko, Norsko, Island, Irán, Saudskou Arábii, Singapur, Argentinu, Chile, Kolumbii nebo Brazílii.

České děti pojídají dvojnásobek doporučené dávky

Bohužel v České republice byla problematika obsahu trans-mastných tuků v potravinách podceňována. Na rozdíl od Dánska nebo jiných progresivních zemí není u nás obsah TFA v potravinách omezen. Státní zdravotní ústav v roce 2016 zveřejnil výsledky zkoumání toho, jak moc jsou trans-mastným kyselinám v potravinách vystaveny české děti. Odborníci bohužel dospěli k názoru, že problém je výrazný zejména u malých dětí ve věku 5 až 10 let, které dostávají do těla asi dvakrát více trans-mastných kyselin, než činí doporučení Světové zdravotnické organizace. Vyšší přísun odborníci zaznamenali zejména u mladších děvčat. Hlavní zdroj trans-mastných kyselin v jídelníčku dětí tvoří pekárenské výrobky, jako jsou sušenky, perníky nebo jemné pečivo.

Domluví se členské státy Evropské unie?

Pod tlakem spotřebitelských organizací také Evropská unie uvažuje o zavedení limitů pro trans-mastné kyseliny v potravinách. V prosinci 2015 vydala zprávu, ve které potvrzuje závažnost problému a přiklání se k regulaci použití TFA v potravinách. Zpráva také konstatuje, že povědomí spotřebitelů o problému je nízké, jen asi třetina dotazovaných občanů v zemích EU vůbec věděla, co jsou trans-mastné kyseliny. Přitom Dánsko nebo Rakousko dokážou na svých příkladech podle autorů tohoto sdělení, Miroslava Šuty a Vladimíra Šťovíčka doložit, že zavedení limitů pro TFA v potravinách vedlo ke snížení počtu pacientů se srdečně-cévním onemocněním. Tamní úřady dokládají i to, že zavedení limitů nezvýšilo cenu potravin, ačkoli tím straší v některých zemích potravinářský průmysl politiky, aby je odradil od zavedení regulace. Bohužel se zatím nepodařilo dohodnout na společném limitu, který by platil ve všech zemích EU.

(po)