Ovocnářské dny 2026 v Hradci Králové Setkání odborníků, inovací a inspirace z praxe
Ve dnech 13.-14. ledna 2026 se konal již 68. ročník Ovocnářských dnů v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové. Akce, pořádaná ve spolupráci s Ovocnářskou unií ČR a dalšími partnery, přilákala z tuzemska a blízkého zahraničí téměř 330 ovocnářů, školkařů i odborníků z praxe a akademické sféry. Přilehlé prostory konferenčního sálu zaplnilo 36 vystavovatelů kteří prezentovali novinky pro praxi i výzkum a společně diskutovali o budoucnosti odvětví.
Letošní program se zaměřil především na ochranu rostlin, rezidua pesticidů a problematiku rezistence. Nechyběly ani přednášky zahraničních hostů či vystoupení zástupců Ministerstva zemědělství, Agrární komory a Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Ing. Martin Ludvík v úvodní prezentaci sdělil, že Ovocnářská unie ČR má 537 členů, kteří v regionech obhospodařují 8735 hektarů. Účastníky konference s vývojem ovocnářství v Česku a předpokládaným vývojem do příštích let.
Hlavní jsou jabloně
V České republice v současné době ovocnáři, vč. členů Ovocnářské unie, pěstují ovoce na ploše cca 10 500 ha intenzivních sadů. Na této výměře se každoročně vyprodukuje průměrně cca 150 000 tun ovoce ročně. Kromě tohoto množství se v České republice vypěstuje ještě dalších 100 až 200 000 tun ovoce v extenzivních sadech a zahradách, které je využíváno samozásobiteli a na průmyslové zpracování.
Ze všech druhů bylo loni v komerčních výsadbách sklizeno celkem 146 215 tun ovoce, což je proti pětiletému průměru o pětinu více. Nejvíce jsou zastoupena jablka, kterých bylo sklizeno 116 741 tun, tedy o 16 procent více proti pětiletému průměru. Jedině broskvoně, které mají nejmenší zastoupení, loni daly o 19 procent menší úrodu.
Hlavními odrůdami u jabloní jsou především Golden Delicious, odrůdy ze skupiny Jonagoldu, Idared a Gala.
V nejnovějších výsadbách se dnes pěstují též odrůdy Braeburn či Fuji a řada českých rezistentních či odolných odrůd, jako např. Topaz, Rubinola či Rozela, zatímco odrůdy Gloster, Šampion a Rubín se z našich sadů již pomalu ztrácejí.
Přibývají netradiční druhy
Druhým nejvýznamnějším ovocným druhem v ČR jsou slivoně. Na ploše 2 000 ha se pěstuje více než 20 odrůd švestek a pološvestek, které zrají od července do října. Roční produkce švestek se pohybuje okolo 7 500 tun. Převážná část produkce slouží jako stolní ovoce, ale stále více producentů se zaměřuje i na sušení, přípravu povidel či tradiční produkci slivovice.
Višně jsou pěstovány v ČR tradičně především pro zpracování. Ročně se jich v ČR vyprodukuje okolo 5 tisíc tun a jsou významným exportním artiklem. Specialitou tuzemského ovocnářství je pěstování stolních tmavých třešní jako je například česká odrůda Kordia.
Zejména v oblasti jižní Moravy je významné pěstování meruněk. Produkce broskví v ČR kvůli levné produkci z jižních států EU téměř skončila a s tuzemskými broskvemi se lze většinou potkat již jen na místním trhu.
Z dalšího tradičního ovoce se u nás ve větším rozsahu pěstují též hrušky, jahody a rybíz. V menším měřítku pak také angrešt, kanadské borůvky, maliny a ostružiny. Na rozdíl od zahrad se ořešák vlašský a líska v profesionálním ovocnářství v ČR pěstují jen velmi okrajově.
Z netradičních ovocných druhů se u nás lze také setkat s rakytníkem, červeným a černým jeřábem (Aronia), bezem, muchovníkem (Amelanchier), dřínem, růží dužnoplodou nebo mandloněmi.
Velmi zajímavá je produkce u nás velmi oblíbených jahod. Jejich celková roční spotřeba v Česku je 26 tisíc tun. Komerční pěstitelé jich dodají na trh 1 800 tun. Zahrádkáři 4 000 tun takže soběstačnost je u oblíbeného ovoce jen 22%
Za jakou cenu?
Pro pěstitele a zákazníky je zajímavý vývoj spotřebitelských cen konzumních jablek v minulém roce u dovozových jablek. V prvním čtvrtletí za kilogram byla 20,29 Kč, ve třetím stoupla na 23,80 Kč. Zásoba tuzemských jablek k 1. lednu 2026 byla 39 700 tun, což bylo o dvanáct procent méně ve srovnání s průměrem let 2021 – 2023. Nejnižší akční ceny jablek má (14,40 Kč) Polsko. V Česku je to 19,90 a na Slovensku 24,10 Kč/kg.
Cenu v obchodech nejvíce ovlivňuje hodnota pracovní síly. Podíl pojistného a daní na nákladech práce za sezonní pracovníky v sektoru ovoce a zeleniny představuje v Polsku necelých 5 procent, v Německu 5%, v ČR téměř 41 % a na Slovensku dokonce 42 procent.
Levnější brigádníci
V tom se odráží podpora státu komerčním ovocnářům a zelinářům. Pro letošek a zřejmě i další roky by se situace v Česku měla zlepšit. Sezonní pracovníci, kteří pracují ve zmíněných oborech, získají slevu 7,1 procenta na sociálním pojistném. Je to hodně důležitá pomoc českým pěstitelům ovoce a zeleniny, neboť jde o sektor, který je velmi náchylný na vliv počasí a náročný na lidskou práci, a to nejen při sklizni. Navíc je zde velký vliv zahraniční konkurence.
Omlazení sadů má zpoždění
Vážným problém může do budoucna nastat s věkovou strukturou sadů. Mladé výsadby zaujímají 1 319 hektarů což je 12 procent celkové výměry sadů, tak přestárlé výsadby zabírají 4 185 hektarů, tedy 41 procent celkové výměry.
Sliby ovoce neplodí
Jak dále uvedl Ing. Martin Ludvík, mohly by se podmínky pro pěstitele ovoce a zeleniny u nás zlepšit. Do roku 2030 by se podle strategie Ministerstva zemědělství mělo řepky pěstovat méně, zato však více ovoce a zeleniny.
Mnohé sliby k ovocnářům a zelinářům zazněly u předchozích vlád. Jaká byla skutečnost, ukazují čísla z Českého statistického úřadu.
Vláda premiéra Sobotky – únor 2014:
Posílí a podpoří investice do prvovýroby a následného zpracování, především v oblasti živočišné výroby, ovocnářství, zelinářství a zahradnictví, a to s důrazem na produkci
Skutečnost: pokles ploch sadů o 3 800 ha
Vláda premiéra Babiše – prosinec 2017:
Navýšíme platby na živočišnou výrobu a citlivé rostlinné komodity, jako je ovoce, zelenina, chmel, brambory,
Skutečnost: pokles ploch sadů o 1 800 ha
Vláda premiéra Fialy – prosinec 2021:
U komodit, u kterých to v našich podmínkách dává smysl, chceme zvyšovat potravinovou bezpečnost. Podpoříme skutečná odbytová družstva, zlepšíme postavení prvovýrobců. Podpoříme soukromé vlastníky, myslivce, včelaře, spolky atd., aby sázeli stromy, zakládali krajinné prvky a pečovali o soulad zemědělství a ochrany přírody.
Skutečnost: pokles ploch sadů o 1 900 ha
Vláda premiéra Babiše – prosinec 2025
Přijmeme soubor opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti a potravinové soběstačnosti ČR, zejména v hlavních polních plodinách, zelenině, trvalých kulturách.
Po prezentaci Ing. Martina Ludvíka, předsedy Ovocnářské unie České republiky, se mezi účastníky ozýval pozitivní tón. Přestože sektor čelí výzvám spojeným s klimatem a legislativou, tak loňská úroda i přijaté legislativní změny přinášejí naději, že ovocnáři mohou s odhodláním hledět do budoucna – jak bylo uvedeno v neformálních rozhovorech během přestávek a diskuzí o stavu odvětví.
Nastupují nové technologie
Organizátoři připravili na dva dny více než 20 odborných příspěvků ve dvoudenním programu, které se věnovaly praktickým i vědeckým tématům. První den byl věnován inovacím v technologii a ochraně sadů. Precizní technologie a robotizace jsou čím dál častěji klíčem k udržitelnosti sadů v podmínkách klimatické variability, a to i podle reakcí návštěvníků během přestávek i při společenském večeru.
Druhý den byly prezentace zaměřeny hlavně na ochranu rostlinu, legislativu a zdraví plodů. Mnozí účastníci se shodli na tom, že legislativní omezení a rychlé změny v povolování ochranných prostředků jsou jedním z hlavních starostí, které mohou ovlivnit konkurenční postavení českých pěstitelů na trhu. Součástí tohoto procesu bude zřejmě i snížení ceny lidské práce o odvody na sociální zabezpečení, zejména brigádníků v sadech.
Ať už šlo o robotizaci, ochranu rostlin nebo legislativní výzvy, účastníci měli možnost získat aktuální informace a nasměrovat své podnikání do budoucna.
Foto archiv VŠÚO v Holovousích
Připravil: Zdeněk Kulhánek
