Přestat s vývozy levných dotovaných komodit
Ministr zemědělství Martin Šebestyán slibuje pravidelně v krátkých termínech zveřejňovat, co hodlá prosazovat nejen doma, ale i ve spojení s činností EK. Jeho nástup je provázen množstvím zásadních opatření a budeme je po dohodě se současným MZe také v každém čísle Potravinářského obzoru přinášet. Stejně tak se nebráníme dávat i některé až protichůdné názory, jež v tomto případě přináší ve svém komentáři prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, který je zároveň viceprezident Hospodářské komory ČR. Je to pak o diskusi a mělo by to vést k tříbení postojů k dané problematice.
Názor prezidenta Prouzy je jako komentář, který je celý v uvozovkách.
"Obchodníci i Svaz obchodu a cestovního ruchu od počátku podporují snahu o větší transparentnost v celém dodavatelském řetězci a přivítali by, kdyby stát otevřeně vysvětloval, proč jsou čeští dodavatelé často dražší, nebo nabízejí horší kvalitu než jejich zahraniční konkurence. Je dobře, že ministr Šebestyán opakovaně připomíná, že přidaná hodnota českého zemědělství je pouhých 40 % evropského průměru a že je potřeba tuto situaci výrazně zlepšit tím, že čeští zemědělci přestanou vyvážet levné dotované komodity a budou zpracovávány v Česku.
Stojíme o to, abychom měli k dispozici více kvalitních českých potravin za konkurenceschopné ceny. Takové potraviny umí obchodní řetězce zákazníkům nabídnout, a jak ukazují finanční výsledky českých zemědělců a potravinářů, řada z nich dosahuje výrazně nadprůměrných zisků, které by mohli investovat do modernizace a rozšiřování své výroby. Mnozí z nich to dělají, někteří ale raději místo vlastní aktivity obviňují z neúspěchu všechny okolo.
Je nám líto, že snahu ministra Šebestyána o podporu kvalitní české produkce kazí to, že jeho ministerstvo musí manipulovat s prezentací dat a snaží se tak vytvářet zavádějící obrázek o skutečné situaci v českém potravinářském průmyslu. V grafikách ministerstva jsou například srovnávány dodavatelské ceny bez DPH s prodejními cenami s DPH. U ovoce a zeleniny jsou pak srovnávány ceny zemědělců s cenami v obchodech a ministerstvo tak zamlčuje fakt, že obchodníci nenakupují od zemědělců, ale od různých odbytových družstev či zprostředkovatelů. O těch ale ministerstvo mlčí a ze statistik je záměrně vynechává.
Zcela opomíjen je také fakt, že kvůli omezeným tuzemským kapacitám musí obchodníci nemalou část nabízených potravin dovézt ze zahraničí, což do zemědělských cenových statistik nijak nevstupuje. Srovnání je tedy zavádějící, a máme proto velký otazník nad tím, jaký je skutečný záměr ministerstva zemědělství.
Tyto pochybnosti výrazně posilují opakovaná vyjádření lobbistických organizací velkých zemědělců a potravinářů, kteří mluví o tom, že jim má ministerstvo a nově zřízený potravinový ombudsman pomáhat v obchodních vyjednáváních. Je proto potřeba připomenout, že žádný úředník ministerstva zemědělství nemá právo vstupovat do soukromoprávních vztahů a rozhodně nemá vyvíjet nátlak na jednu stranu obchodního vztahu či ji dokonce nutit, aby pod hrozbou zakleknutí přijala nevýhodné podmínky.
Ve svobodné zemi nemá žádný úředník právo rozhodovat o tom, jak má vypadat cenová politika jakékoliv firmy. Jediný, kdo o tom může rozhodovat, je zákazník. Obchodníci vždy byli, a nadále jsou otevřeni spolupráci s ministrem zemědělství a sdílí jeho cíl na posílení produkce kvalitních a cenově dostupných českých potravin. Dlouhodobě spolupracujeme se stovkami českých dodavatelů, kteří díky zajímavé produkci a výrobě úspěšných privátních značek dosahují často výrazně větší ziskovosti, než jakou má obchod. Měli bychom být pyšní na to, že se českým firmám daří a jejich úspěch používat jako příklad pro další.
Naše loajalita ale směřuje výhradně k našim zákazníkům, pro které budeme zajišťovat co nejkvalitnější a nejlevnější potraviny. Budeme rádi, pokud budou od českých dodavatelů. Odmítáme ale, aby nás stát nutil odebírat potraviny, které jsou dražší a mají horší kvalitu jen proto, že si to přeje nějaká skupina neúspěšných dodavatelů."
(egi)