Regionální trh s potravinami obohacují i malovýrobci „Portské“ šípkové z Českého středohoří

Loni, v době prodeje burčáku, ve známém českém vinařství v Chrámcích na Mostecku na konci galerie klasických bílých, růžových a červených vín bylo i několik půllitrových lahví se šípkovým vínem. Na otázku, kde se tam vzalo, mi paní při stáčení burčáku odpověděla: "To je moje víno." Využil jsem příležitosti a v blízkém venkovním posezení jsem Renatu Friedlovou trochu vyzpovídal o její cestě k malovýrobě a regionálním prodeji šípkového vína v Českém středohoří.

Nesmělé začátky v obýváku

"Začala jsem nejdříve s čajem, na který mám speciální recept, pak manžel přišel s nápadem, že bychom mohli zkusit vyrobit šípkové víno. Nejdřív pro nás a přátele. Když se od jejich přátel a známých zvýšil zájem, tak jsme jej zkusili vyrábět víc. Před osmi lety jsme začali v obýváku s několika demižony, abychom si vyzkoušeli recepturu, která se osvědčila. Později, kdy rostl zájem o naše šípkové víno, začalo demižonů a dalších kvasných nádob přibývat."

Nejlepší jsou tmavé a nesmějí přemrznout

Počátek výroby šípkového vína začíná na podzim, kdy dozrávají šípky. Je mnoho jejich odrůd, které se od sebe liší tvarem. Některé jsou šišatější, jiné kulatější, liší se i dobou dozrávání, barvou i obsahem. Nejlepší jsou tmavé šípky a nesmí přemrznout. "Sbírám šípky z Českého středohoří, abych je měla z čistého prostředí, což odráží i název vína. Na sklizeň mám rukavice. Nesbírám je úplně zralé, aby vydržely pro celoroční výrobu. Nejdřív je natrhám, pak vyperu a usuším. Část nechám rozkvasit hned, zbytek pak použiji pro další várky," vysvětlila postup výroby vína Renata Friedlová.

Jaké množství šípků nasbírá?

Na roční produkci vína potřebuje asi 150 kg šípků. Zbaví jej jadýrek a dalšího nepotřebného obsahu, který zachytí filtry z netkané textilie. Jinak šípkové víno se dobře čistí samo.

Kvašení trvá přibližně pět měsíců. Do kvasných nerezových nádob či demižonů nakládá šípky tak, aby nejvíce vína bylo hotové v době prodeje burčáku, kdy do vinařství v Chrámcích chodí víc zákazníků. Má dobré vztahy s okolními, spíše malými obchody, které prodávají šípkové víno, nabízí jej i na farmářských trzích.

Chutí připomíná Portské

"Dělám tak 800 půllitrových lahví ročně. Ze sušených šípků, které víc pouštějí barvu, je víno chutnější, jemnější. Víno dělám bez konzervantů. Lahve plním až po hrdlo. Víno v lahvi vydrží tři roky, otevřené v lednici i dva týdny. Je to dezertní víno, či spíš lehčí likér. Pro svou sladkou plnou chuť mnozí zákazníci říkají, že to je české Portské,"

K šípku někdy přidává různé ovoce, takže má kombinovanou chuť. "Běžnou recepturu jsem upravila. Nechci vyrábět vína, do nichž se přidává aroma, takže v některých nádobách kvasím šípky s ovocem, např. s brusinkou," poodkryla R. Friedlová technologii svých vín. Jednou z kombinací je šípek s pečenou švestkou či jahodou apod. Větší dávky jsou v nerezových nádobách, menší množství v padesátilitrovém demižonu. Prý někdo přidává i med, takže je to z části i medovina se šípkovou příchutí. Do toho se zatím malovinařka nepouští.

Zmínky v herbáři
z 11. století

Šípky jsou známým přírodním lékem už po staletí. Záznamy o jeho příznivých účincích na zdraví nalezneme už v herbáři z 11. století. Ve starodávném Řecku byla šípková růže symbolem plodnosti. Šípky mají vysoký obsah vitamínu C. Šípkové víno podporuje imunitní systém.

"Se šípkovým vínem budete zásobeni spoustou smíchu a dobré nálady, proto o nervozitě nemůže být řeč. Jen s tou schopností soustředit se to bude při popíjení hotového produktu mírně horší. A kdo má potíže s usínáním, tak po šípkovém vínu usne jako Šípková Růženka", zakončila Renata Friedlová naše povídání o svém víně.

Zdeněk Kulhánek