Jak zajistit dostatek kvalitních potravin v době klimatické změny? Odpovědi nastínila mezinárodní konference "Adaptace zemědělství na klimatickou změnu", která se konala na brněnském výstavišti v rámci veletrhu AGRISHOW. Setkali se tam zástupci vědy, zemědělské praxe, státní správy i evropských institucí. Diskutovalo se o konkrétních nástrojích a řešeních pro budoucnost zemědělství. Klimatická změna mění podmínky pro zemědělskou produkci i podobu evropské krajiny. Odborníci ze zmíněného spektra činnosti tak na tomto tak zajímavém odborném fóru ve svých vystoupeních nastínili konkrétní řešení, jak na tyto změny efektivně reagovat.

"Adaptace na klimatickou změnu už není otázkou vzdálené budoucnosti, ale zásadním předpokladem stability zemědělské výroby, ekonomiky podniků i péče o krajinu. Klíčové je propojení vědy a inovací, praxe a veřejné správy," uvedla náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Špalková.

Nechyběli zahraniční odborníci

K vysoké odborné úrovni a mezinárodnímu rozměru konference přispěla i účast zahraničních odborníků. Jedním z nich byl i výkonný ředitel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) Nikolaus Kriz. Ten se zaměřil ve svém vystoupení na roli vědeckého hodnocení rizik v kontextu klimatické změny a technologických inovací. Jedním z klíčových témat je pěstování nové generace plodin přizpůsobených měnícím se klimatickým podmínkám. Tyto odrůdy lze získat úpravou genetické informace pomocí nových genomických technik.

Cílená úprava genů

Praktické zkušenosti s jejich využitím představil následně Tomáš Čermák ze společnosti Ball Horticultural Company (USA). Ve své přednášce mimo jiné upozornil na metodu CRISPR, založenou na cílené úpravě již existujících genů bez vnášení cizorodé DNA. Demonstroval to na konkrétních příkladech rostlin získaných tímto způsobem v praxi ve Spojených státech.

Aktuálnímu vývoji v této oblasti se věnuje Oana Dima z VIB-UGent Center for Plant Systems Biology v Belgii. I ona ve svém vystoupení seznamovala s postojem mezinárodní vědecké komunity k novým genomickým technikám a připravovaným regulačním rámcem EU.

Jednodušší genomické techniky

"Nové genomické techniky umožňují rychleji šlechtit plodiny lépe snášející extrémy počasí a odolné vůči chorobám a škůdcům. Podmínkou jejich využití v Evropě je schválení regulačního rámce," navázal na předřečníky Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Jednodušší nové genomické techniky, srovnatelné s běžným šlechtěním, by neměly podléhat zbytečné regulaci, ale jasným a přiměřeným pravidlům s minimální administrativní zátěží," komentuje postoj ČR ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Návrh nové SZP

Dalším tématem konference byla společná zemědělská politika EU a její budoucí směřování. Petr Lapka z Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise tak představil návrh nové SZP na období 2028–2034, která zachovává finanční podporu pro zemědělce, zároveň však klade větší důraz na zjednodušení pravidel, spravedlivější zacílení podpory a posílení odolnosti vůči klimatickým i tržním krizím. Reforma má rovněž podpořit udržitelné hospodaření, inovace a lepší reakci na sucha, povodně či výpadky trhu.

Markus Röser ze společnosti BASF představil praktická adaptační opatření a inovativní technologie, které zvyšují odolnost plodin vůči suchu a extrémním klimatickým podmínkám. Zaměří se mimo jiné na využití precizního zemědělství a moderních šlechtitelských postupů pro stabilizaci výnosů.

Odstranění nepřiměřené administrativy

Závěr odborného programu patřil Jitce Götzové, ředitelce Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, která představila aktuální stav přípravy evropského legislativního rámce pro nové genomické techniky. Přiblížila podobu návrhu nařízení i hlavní otázky, které se nyní na evropské úrovni řeší. Česká republika podle ní podporuje vědecky podloženou, přiměřenou a prakticky proveditelnou regulaci úprav srovnatelných s konvenčním šlechtěním, která zohlední vývoj biotechnologií a nebude zemědělce ani šlechtitele zatěžovat nepřiměřenou administrativou. "Česko podporuje využívání nových genomických technik v zemědělství, považuje je za bezpečný nástroj, který může přispět k vyšší odolnosti, udržitelnosti a konkurenceschopnosti" , uvedla.

Konference potvrdila, že adaptace zemědělství na klimatickou změnu vyžaduje propojení vědy, inovací, praxe i veřejné správy. Právě tato spolupráce bude klíčová pro to, aby si zemědělství zachovalo svou produkční schopnost i v měnících se podmínkách.

Program vyvrcholil panelovou diskusí, v níž se střetly pohledy politiků, regulátorů, vědců i samotných zemědělců.

S tiskovým oddělením MZE připravila Eugenie Línková