Bez vinařských genů vyrábějí prestižní víno
Vítaným darem na článek je tip, třeba i u piva. Od spolusedícího štamgasta v teplické restauraci jsem se dozvěděl, že člen představenstva Lázní Teplice v Čechách Ing. Radek Popovič s manželkou vlastní vinici. Následující den jsem se s ním sešel. Uvedl, že nejvíc o vinařství mi řekne jeho manželka Lucie, která se o vinařství stará víc než na plný úvazek, zatímco on se věnuje zvelebování lázeňské péče v teplických lázních.


Sjednání schůzky bylo dílem okamžiku, a tak jsem za dva dny zaparkoval blízko Litoměřic na okraji Žalhostic před sídlem rodinného Vinařství pod kopcem Radobýl.
Na stráních bývalé sopky
Na území nynějšího Česka to byla největší sopka, která byla aktivně činná před 20-30 miliony lety, kdy došlo k výlevům čedičové lávy, jež je nyní součástí podloží, na němž se od pradávna dařilo révě vinné. Nejstarší písemné zmínky o jejím pěstování na Litoměřicku sahají až k roku 1057. Rozkvětu vinařství v okolí kopce Radobýl významně pomohl Karel IV., který v roce 1359 daroval svahy vrchu Radobýl místním obyvatelům se záměrem, aby na jeho stráních začala být pěstována réva vinná. S kopcem Radobýl je též spjato jméno Karla Hynka Máchy, který zde na vrcholku s výhledem do Českého Středohoří nacházel inspiraci k tvoření svých básní.
Rozhodl pozemek k prodeji
"S manželem jsme vždy byli velkými fanoušky vína. Pocházíme z nedalekých Teplic. Nejbližší vinný region s velkou historií byla litoměřická podoblast. Logicky jsme se s místními víny seznamovali. Tento kraj se nám líbil víc a víc. Zlom nastal ve chvíli, kdy se objevila zpráva o tom, že pozemek, na kterém dnes stojí vinařský dům, je na prodej. Řekli jsme si, že do toho půjdeme a vsadíme na to všechno," sdělila Lucie Popovič prvotní impuls k rozhodnutí mít vlastní vinohrad.
Vinice k litoměřické vinařské podoblasti patří odnepaměti. Nejstarší písemné zmínky o pěstování révy vinné sahají až k roku 1057. Útlum začal v průběhu několika posledních desetiletí. Radobýl začaly osídlovat náletové dřeviny, které nahradily původní vinohrady poté, co byly napadeny a zničeny chorobou. Cesta k založení vlastního vinohradu vedla doslova k trnitým začátkům vinohradnické vize, kdy bylo ze všeho nejdřív nutné odstranit náletový porost.
"Navázali jsme na historické dědictví jedinečného místa vrchu Radobýl v srdci Českého Středohoří a znovu se pokusili vdechnout život stráním, na kterých po staletí rostla réva vinná. Začali jsme psát novou kapitolu vinařské litoměřické podoblasti v oblasti regionu Porta Bohemica," uvedla Lucie Popovič
Bez tradice a zkušeností
V rodině neměli žádné předchůdce, kteří by se věnovali pěstování révy a výrobě vína. Nestudovali vinařské školy. Původně vystudovaný obor nynější manažerky vinařství
byl cestovní ruch. Pěstování révy vinné a její technologické přetvoření ve víno pro ně přišlo až s věkem, z lásky k vínu.
Příprava pozemků byl však jen začátek cesty k budoucímu vinařství, který byl pro oba manžele zcela neznámým profesním oborem. Konkrétní obrysy dostával záměr v roce 2012. "Oba pocházíme z nevinařských rodin. Žádné rodinné zkušenosti jsme neměli. Výhodou pro nás bylo, že jsme se na nikoho nenavázali, neměli jsme povinnost v něčem pokračovat," uvedla Lucie Popovič.
Vyhledali vinařského mentora
Ačkoliv oba byli vinařstvím takříkajíc nepolíbeni, podařilo se jim získat mentora, Ondřeje Stejskala. Má zkušenosti s vinohradem po dědečkovi. Je součástí velkých vinařských společností na jižní Moravě. "U nás dostal příležitost podílet se na výstavbě zcela nového vinařského provozu na zelené louce. Usměrňoval nás, abychom se vyvarovali i do budoucna zbytečných chyb. Společně jsme naplánovali plán výstavby celého vinařství. S tímto vinařem vznikl technologický plán.
Buď nic, nebo maximum
"Od samého začátku jsme se vydali na cestu k dosažení nejvyšší dosažené kvality, což je sice trnitější a složitější, podle mě je to ve vinohradu správná cesta. I v jiných věcech buď nedělám nic, nebo jim dám maximum. Ve vinohradu se snažíme přistupovat ke všemu co nejpoctivěji, používáme preventivní ekologické postřiky", řekla Lucie Popovič.
Chvíli trvalo, než vysadili nový vinohrad. První panenská sklizeň byla v roce 2016. S tím souvisí i první vína – Pinot Noir a Fratava. Zároveň v první výsadbě sázeli pro litoměřickou podoblast legendární odrůdu Mopr.
"Preferujeme kvalitu, nikoliv kvantitu. Ve vinohradu vedeme révu jen na jeden tažeň. Sice v běžném roce máme méně hroznů, avšak větších, kvalitnějších," vysvětluje Lucie Popovič.
Návrh od teplického architekta
Součástí realizačního plánu byla výstavba vinařského domu. Jeho návrh vypracoval Ing. arch. Petr Sedláček z teplického ateliéru MISE s.r.o. (Jeho dílem je i současná podoba Thermália s velkým bazénem v lázeňském domě Beethoven.)
"Z architektonického hlediska má velmi podobný vkus jako my. Milovník šedé barvy a pohledového betonu. Přišel s mnoha velmi chytrými nápady, které nás nestojí peníze navíc, ale jsou velmi praktické z hlediska funkčnosti domu jako celku," říká Lucie Popovič.
Dům byl dokončen v roce 2016. Je nejen funkční, navíc je zároveň i architektonickým skvostem.
Jedná se o moderní provoz s kvalitními technologiemi. Architekt s vinařem sdílí nejen lásku k vínu, ale i zalíbení v čistých tvarech a moderním designu. Cílem bylo vytvořit projekt, který bude ojedinělý v současné architektuře. Vznikl prostor, kde probíhá komplexní proces výroby vína.
Tvar domu je zásadně podřízen záměru harmonického začlenění stavby do terénu a okolí. Dvoupodlažní objekt využívá tradiční a osvědčený gravitační způsob výroby. Funkční rozdělení na část výrobní a část prezentační se odrazil i do vnější formy. Vinařský dům je obklopen vinohradem.


Kaplička se zvonicí
Jelikož se litoměřická vinařská podoblast a okolí Radobýlu těší výjimečně vhodným podmínkám pro pěstování révy vinné, byla na přání majitelů jako poděkování Bohu podle Ing. arch. Milana Míška, opět z ateliéru MISE s.r.o. postavena kaplička se zvonicí.
Strohým geometrickým tvarům betonových prefabrikátů vévodí pětimetrový kříž. Čisté, jednoduché tvary a beton, to jsou společní jmenovatelé vinařského domu i kapličky. Architektonicky tvoří jeden celek, jeden druhému nekonkurují a navzájem si nepřekáží. Kaplička je doplněna zvonicí s bronzovým zvonem z rukou slavné české společnosti Zvonařská dílna Tomášková – Dytrychová, s.r.o.. Kaplička nabízí výhled do Českého Středohoří. Vše vytváří originální atmosféru, do níž se návštěvníci rádi opakovaně vracejí.
Sekt podle portugalské metody
Postupně nastávají změny k lepšímu i ve skladbě nabízených vín. "Začali jsme tichými od bílých přes rosé k červeným. Snažíme se postupně rozšířit portfolio i o další výrobky, které z révy lze získat.
Dopracovali se k sektu, který kvasí tradiční metodou v láhvi 24 měsíců. Vyrábějí zmíněný Pinot Noir, což je velmi noblesní záležitost. Zároveň získávají i fortifikované víno posílené o pálenku z révy, čímž vystoupí alkohol, ale zároveň zůstane přirozená sladkost moštu. Inspirace přišla z tradiční portugalské metody, používané při výrobě Porta. Dalším z výrobků je pálenka z révy vyráběná způsobem, který používají Italové u výroby grappy.
Vína chuťově vynikají regionálním projevem a zároveň tím, že mají velmi čistý profil. "Nemanipulujeme s aromatikou ani s chutí a snažíme se, aby přirozenost a odrůdovost hrála první housle. Každá odrůda má svůj profil, a když ho necháte vyniknout, tak v tom je ta zajímavost," vysvětluje vinařka.

Uzávěr, který nepustí vzduch
Kvalita zdejších vín je doplněna elegantním tvarem láhve, moderní etiketou a unikátním skleněným uzávěrem Vino-lok, který je v současnosti nejlepším způsobem, jak víno uchránit před pronikáním vzduchu a jeho následným znehodnocením. Skleněný uzávěr s logem vinařství je též barevně sladěn s barvou vína. Bílá vína jsou opatřena průsvitným uzávěrem. Výjimkou jsou vína, která zrála v dubových sudech, ta jsou uzavřena korkem.
Sen zapustil kořeny
Pro práci zejména ve sklepním hospodářství se podařilo Lucii Popovič získat zkušenou spolupracovnici – vinařku Ing. Hanu Líbalovou. Příležitostně pomáhá i manžel, který si rád vymění manažerský oblek za pracovní.
V současnosti jsou oba rádi, že si i přes trnité začátky šli za svým snem, který má už zakořeněnou podobu.
Naplňují tak odkaz Karla IV, který si přál, aby z vinohradů pod Radobýlem bylo velmi kvalitní víno, které v minulosti získalo nejedno prestižní ocenění, a to i v Salónu vín.
Text a foto: Zdeněk Kulhánek