České pivo na rozcestí, spotřeba klesla

Češi pijí stále méně alkoholu. Loni dokonce zkonzumovali nejméně piva v historii, 121 litrů na osobu. Každý dospělý Čech vypil o osm piv méně než v roce 2024. Tuzemské pivovary uvařily necelých 20 milionů hektolitrů piva, meziročně téměř o 900 tisíc méně. I to zaznělo na tiskové konferenci, kterou v restauraci Červený jelen uspořádal Český svaz pivovarů a sladoven.

"Česko zůstává pivní velmocí, jen se mění způsob, jakým tuto roli žijeme. Lidé stále více konzumují pivo mimo hospody a restaurace. Loni se v podnicích vypilo jen něco přes čtvrtinu z celkové tuzemské spotřeby," řekl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tadeáš Slunečko. Za posledních patnáct let se tak dramaticky rozevřely nůžky mezi množstvím piv vypitých v hospodách a doma. Přitom ještě v roce 2011 byl tento poměr téměř vyrovnaný. Slunečko vidí tři hlavní důvody změny chování. "Lidé více dbají na životní styl. Mění se preference a lidé dávají přednost kvalitě nad kvantitou. Mění se také místo konzumace," uvedl.

Stoupá podíl nealkoholického piva

Dlouhodobě ale roste kategorie nealkoholického piva, která loni vzrostla asi o čtyři procenta na 1,7 milionu hektolitrů. "Dlouhodobě na statistikách produkce piva sledujeme, jak obliba nealkoholické nabídky roste. Už dávno nejde jen o kompromis při řízení nebo sportu, Čechům nealko pivo chutná, mají své oblíbené varianty a je stále důležitější součástí nabídky pivovarů," prohlásil Tomáš Slunečko a uvedl, že Češi už jsou zvyklí, že jde o naprosto běžnou alternativu k alkoholickým nápojům, pokud alkohol pít nemůžou, nebo nechtějí. Potvrzuje to, že nealkoholické pivo je nedílnou součástí české pivní kultury, která byla pro svou významnou společenskou roli zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky," dodal.

Vesnické hospody bojují o přežití

Oběd i pivo v restauraci však přestává být v Česku standardem. Ceny v hospodách a restauracích jdou dále nahoru, kam je ženou vyšší daně a personál, který chce přidat. Trend, který z lidového pokrmu a nápoje udělal téměř "luxusní zboží", pokračuje systematicky už od covidu. "Gastro klesá čtyřikrát rychleji než jinde. Restaurace je nejbezpečnější místo, kde se pivo může konzumovat. Hospodský nenechá v restauraci sedět nezletilé pijící alkohol, zato v obchodě si ho mohou pořídit mnohem snadněji," zdůraznil ředitel Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich. Pivovarnický sektor odvádí ročně 29 miliard korun na daních a zaměstnává přes 60 tisíc lidí. Samotné pohostinství pak dává práci více než 190 000 lidem. Jedná se tedy o strategicky důležitý obor – a jeho oslabení má přímý dopad na celou společnost.

Pomohlo by snížení DPH u čepovaného piva

Pivovarníci proto žádají o podporu podniků, kterým ubývají zákazníci, a vyzývají vládu, aby snížila DPH u čepovaného piva. "Vůbec ji nemělo smysl zvyšovat, protože jinak lidé utečou do garáží a máte daleko větší problém, než když pivo pijí v hospodách a restauracích," uvedl předseda gastronomické sekce Hospodářské komory a spolumajitel restaurace Červený jelen Luboš Kastner,

Podle něj v hospodách panuje regulované prostředí a jsou definované standardy prodeje nebo zavírací hodiny. "V garážích není ani jedno," řekl a dodal, že okolo piva se v Česku lidé potkávají – a kvalita tohoto setkávání šla rapidně dolů. Dobře se daří kavárnám, kde jsou lidé ochotni utrácet a potkávat se.

Podpora tradičního odvětví

Pivovarníci a Ministerstvo zemědělství usilují o vytvoření pracovní skupiny na úrovni Evropské unie, která by se zabývala otázkami pivovarnictví v době klesající poptávky. Uvedli to zástupci ministerstva a Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle Tomáše Slunečka by skupina měla například otevřít téma nové evropské obalové legislativy.

Na evropské úrovni existuje podobná pracovní skupina pro oblast vína, u piva ale dosud chybí. Ministerstvo zemědělství společně s Českým svazem pivovarů a sladoven intenzivně hledá cesty, jak podpořit tradiční odvětví pivovarnictví a sladovnictví v době klesající spotřebitelské poptávky a nutnosti reagovat na nové trendy. Inspirací je v tomto směru High Level Group pro víno na úrovni EU, které se Česká republika aktivně účastní. "Podobný model bychom rádi prosazovali i v oblasti piva, kde může Česká republika nabídnout jak vysokou odbornost, tak bohatou historii a tradici," uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Skupina pro víno se například zaměřuje na to, jak odvětví lépe podpořit, jak posílit konkurenceschopnost nebo na hledání nových tržních příležitostí. Podobné otázky by chtěl řešit i svaz pivovarů. Aktuálním tématem pro pracovní skupinu by mohlo být nové obalové nařízení, které od 12. srpna zavádí přísnější limity pro testování obalů, povinnou recyklovatelnost či povinné označování obalů. Je potřeba zjistit, jak jsou jednotlivé státy na novou legislativu připravené a sjednotit postup mezi pivovary napříč EU.

S problémy se potýkají i minipivovary

Minipivovary se v posledních letech potýkají s výrazně náročnějšími podmínkami. V České republice jich aktuálně působí přibližně 520, přičemž jejich počet oproti loňskému roku zůstal stabilní. Toto číslo se však skládá z 26 nově vzniklých, 23 zaniklých a 3 pivovarů, které postoupily do vyšší kategorie nad 10 tisíc hektolitrů.

Vývoj se promítá i do celkového výstavu, který klesl z 391 tisíc hektolitrů v roce 2024 na necelých 383 tisíc hektolitrů, což představuje přibližně 2,5 procenta z celkového loňského tuzemského prodeje piva v České republice. Meziročně tak výstav klesl o více než dvě procenta. Pokles souvisí zejména s odchodem pivovarů s vyšším objemem výroby, a naopak s příchodem nových, menších producentů.

I přes změny spotřebitelského chování, legislativní nejistotu a rostoucí náklady zůstávají minipivovary oborem, který si zakládá na kvalitě a pestrosti nabídky. Pro jeho další rozvoj je ale důležitá podpora společnosti i státu. "Minipivovary dnes fungují v mnohem složitějším prostředí než před několika lety. Vedle rostoucích nákladů čelí i nejistotě spojené s legislativními změnami. Přesto si české minipivovarnictví drží vysokou úroveň a přináší zákazníkům pestrou nabídku," řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Náročnější podmínky na trhu

Minipivovary zůstávají důležitou součástí České pivní kultury a významně přispívají k její rozmanitosti. V současnosti je 40 minipivovarů a jedna degustační soutěž pro minipivovary nositelem statku "Česká pivní kultura". Ta byla 30. ledna 2025 oficiálně zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Zápis je zásadním krokem k uznání české pivní kultury jako kulturního dědictví a potenciálně i k jejímu zapsání na seznam UNESCO. Česko se tím stalo po Belgii a Německu třetí evropskou zemí, která svou pivní kulturu takto zaštítila.

Minipivovary vedle tradičních pivních stylů přinášejí i inovace. Obor prokazuje, že je odpovědný a schopný samoregulace, což se projevuje například rostoucí nabídkou nealkoholických piv a lehčích pivních stylů, přičemž naopak dlouhodobě klesá podíl silných speciálů. Nealkoholické pivo dnes vaří přibližně 15 procent minipivovarů. Celkově klesá nejen spotřeba piva, ale i průměrný obsah alkoholu ve vypitém pivu.

Legislativa a budoucnost oboru

Významnou roli v dalším vývoji hraje legislativa. Podle svazu minipivovarů je klíčové, aby podmínky podnikání zůstaly stabilní a zohledňovaly specifika malých pivovarů. Ohrozit je mohou nejen domácí regulace, ale také navrhované změny evropské legislativy, počítající se změnou kategorizace piv a systému zdanění. Dosavadní, historicky zavedený, přesný a přehledný systém podle stupňovitosti (°Plato) by měl nahradit systém založený na obsahu alkoholu (% ABV). "Opustit několik set let starou a zažitou kategorizaci piv by vyvolalo dezorientaci spotřebitelů a mělo velký dopad na český ležák," doplnil Michal Voldřich.

Podstatným problémem zůstává situace v gastronomii. Restaurace a hospody jsou pro minipivovary klíčovým prodejním kanálem. Prodá se v nich přibližně 85 procent produkce. Jejich zavírání a omezování provozu řadí české minipivovary mezi nejohroženější v Evropě. Gastro sektoru je potřeba pomoci – jak ze strany společnosti, tak orgánů státní správy a poslanců. Jedním z nástrojů by mohlo být vrácení DPH na pivo do nižší sazby, která byla před dvěma lety navýšena. Stát navíc z piva prodaného v restauraci vybere přibližně čtyřikrát více než z piva prodaného v obchodě. Je nutné zpomalit úpadek hospod, zejména v malých městech a na venkově, aby zůstala zachována místa pro setkávání. Je potřeba vrátit pivo z obýváků a garáží zpět do hospod.

Inovace, kvalita i návrat k tradici

Vedle ekonomických a legislativních výzev se minipivovary nadále soustředí na rozvoj nabídky. Roste důraz na kvalitu surovin, lokálnost i tradiční výrobní postupy. Prosazují se například kyselá piva, ovocné pivní mixy i lehčí pivní styly. V poslední době výrazněji roste i segment nealkoholických piv. "Nealkoholická piva už dávno nejsou okrajovou záležitostí. Minipivovary je dnes berou jako plnohodnotnou součást své nabídky a systematicky pracují na jejich kvalitě i chuti," uvedl Michal Voldřich. Tyto trendy se v minulých letech odrážely i na Festivalu minipivovarů na Pražském hradě, kde měli návštěvníci možnost ochutnat širokou nabídku piv napříč minipivovarskou scénou.

Festival minipivovarů se ale letos neuskuteční

Letošní ročník Festivalu minipivovarů na Pražském hradě, patřící mezi nejvýznamnější akce svého druhu v republice, se neuskuteční z důvodu rekonstrukce prostor, v nichž se tradičně koná. "Mrzí nás, že letos nemůžeme na dlouholetou tradici navázat. Nabízené alternativní prostory bohužel neumožnily zachovat kvalitu a charakter akce, na níž jsou návštěvníci i zúčastněné pivovary zvyklí. Příští rok se festival opět uskuteční v obvyklém termínu, nedaleko tradičního místa u Písecké brány," uvedl ředitel festivalu Jan Šuráň.

Text a foto Bohumil Brejžek