Novostrašečtí podporují včelaříky

Za desetiletí novinařiny s blízkým vztahem ke včelařství jsem navštívil nepočítaně základních včelařských organizací. V naprosté většině to bylo při výroční členské schůzi, kde se při té příležitosti konala přednáška se včelařskou tématikou. Z nadcházejících akcí se naplánoval zpravidla výlet do včelařského provozu nebo do učiliště v Nasavrkách nebo do včelařského velkoprovozu. O dalším spolkovém životě zpravidla nebyla řeč a o výchově převážně mladých zájemců o včelaření jen výjimečně.

Jedna z takových včelařských organizací, která se věnuje těm, kteří se chtějí naučit obhospodařovat včely je v rakovnickém okrese v Novém Strašecí. Domluvil jsem se proto s předsedou novostrašecké včelařské organizace Ing. Jiřím Hubkou na setkání ve včelařském domečku, který slouží členům zdejší včelařské základní organizace a kroužku mladých včelařů.

Domeček, který stmeluje

"Jsme spolek, který působí v Novém Strašecí a v jeho okolí na katastru osmi obcí, kam spadá např. Ruda, Řevničov a další. Máme 82 členů, kteří obhospodařují na 600 včelstev. Nespokojili jsme se tím, že bychom pro naše členy za rok připravili výroční schůzi s přednáškou a výlet, jak to mnohde, i u podstatně větších včelařských organizací bývá.

Máme štěstí, že máme podporu vedení města Nového Strašecí, které nám za symbolickou cenu pronajímá tento domeček," sdělil předseda Ing. Jiří Hubka.

Pro všechny členy spolku

Ukázal klubovnu s krbem, kuchyňku, sociální zázemí a další dvě místnosti, které tvoří zázemí pro členy, zejména ty, kteří začínají či mají do pěti šesti včelstev. Jim se nevyplatí kupovat, byť štědře dotované medomety, vařáky na lis, sponkovačky na sbíjení a drátkování rámků, zatavovač mezistěn. To vše mají tady, ke spolkovému využití. Jen si musí dohodnout pro využití volný termín. K dispozici mají některý ze dvou medometů, z nichž menší si mohou půjčit k domácímu medobraní. K většímu, rovněž elektrickému, medometu si přivezou v nástavcích nebo v bednách medné plásty. Tak to lze provozovat, neboť se ani v dalekém okolí nevyskytují karanténní nemoci moru nebo hnilobu včelího plodu. V zázemí pro včelaře je vařák s lisem na vosk.

Mezistěny lisují sami

Oblibu si mezi členy získal elektrický ruční lis na mezistěny, chlazený vodou. Kdo z něj vyrobené mezistěny vložil do včelstev byl překvapen, jak je rychle včely vystavěly a matka ochotně zakladla. "Tím, že ve vytaveném vosku každoročně přibývá panenské dílo, se při uzavřeném koloběhu vosku snižuje u něj chemická zátěž a případně podíl parafinu" vysvětluje předseda Hubka.

Pro organické léčení

Pětičlenný výbor připravuje dost akcí během celého roku. Organizuje jak podzimní, tak jarní léčení včelstev. K tomu mají benzinový i elektrický kompresor. Dbáme, aby u povinného léčení včelstev u každého včelaře byl důvěrník. Kromě podzimního chemického léčení na podzim, se snažíme, aby včelaři měli potřebné vědomosti pro dobrovolné léčení pomocí organických kyselin. Nakupujeme je, upravujeme, děláme knoty napuštěné kyselinou šťavelovou. Připravené k použití, je za cenu materiálu prodáváme včelařům, aby si mohli sami v průběhu roku včelstva ošetřit proti varroáze.

Alespoň jednou ročně uspořádáme pro včelaře tematický zájezd do vytipovaného včelařského střediska. Buď je zájezd zvlášť pro dospělé, nebo pro děti, případně jedou obě skupiny pohromadě, abychom zaplnili celý autobus.

Každý může přijít

"Máme dvě akce, které jsou výslovně naše. Druhý zářijový víkend je novostrašecké posvícení, takže tradičně v našem středisku pořádáme Den otevřených dveří. S odborným výkladem návštěvníci vidí, jak tavíme vosk, lisujeme mezistěny, promítáme filmy, prodáváme med od členů včelařského kroužku nebo od našich včelařů a výrobky z vosku.

Celý posvícenský víkend je taková slavnost pro nás. Mnozí ze 300–400 návštěvníků si u nás koupí kvalitní med. V rámci našeho posvícenského programu na přilehlé louce Ing. Věra Matějičová (či její předchůdkyně ve vedení kroužku) připravují dílničky pro děti, které vyrábějí z vosku i jiných přírodních materiálů věci se včelařskou tématikou.

Podzimní Domedná

Druhou naší specialitou je akce, kterou jsme nazvali Domedná, (obdoba chmelařské dočesné). Je vždy v listopadu, kdy už včelaři nemají tolik starostí. Sejdeme se v restauraci, kde připravíme prodejní pulty s medem, medovinoua taky se včelařskými potřebami.

Součástí jsou zajímavé přednášky. Loni přijali naše pozvání dokonce dva přednášející. Vladimír Doležal z Osic na Královéhradecku hovořil o zdravotní problematice včelstev a o moderních postupech ve včelařství. Z Vigantic přijel Petr Vičan, který uspořádal řízenou ochutnávku medu, což jsme nikdy před tím nezažili. Podal obsáhlé informace o různých medech, které prezentoval na výstavce. A v předsálí školáci ze včelařského kroužku vyráběli z mezistěn ozdobné předměty.

Program večer pokračuje vždy taneční zábavou, kde se neformálně, jak to u včelařů bývá, proberou nestárnoucí témata o vedení a léčení včelstev, úlech, rámkové míře apod.

Hlásí se i senioři

Ještě jednu záležitost, která dotváří spolkový život, zmínil předseda Hubka: "Když se v průběhu roku najdou nejméně tři zájemci, kteří chtějí včelařit, ale nevědí jak, tak od listopadu do ledna pro ně děláme besedy.

Nejsou to jen mladí, ale naopak bývají i ve středním a seniorském věku, nezřídka důchodci, kteří chtějí účelně využít dostatek volného času. Vedeme to stylem, aby se nebáli zeptat na cokoliv, co může být pro zkušenějšího včelaře samozřejmé. Jsou roky, kdy se nepřihlásí nikdo, avšak byl rok, kdy jich chodilo pět, a všichni se stali našimi členy. Začali včelařit a daří se jim. A když si při prohlídce včelstev nevědí s něčím rady, pomůže přítel na telefonu, což bývám já nebo některý ze zkušených včelařů. Je-li zapotřebí, tak mobilem problém nafotí a z druhé strany následuje vysvětlení s radou, jak situaci vyřešit.

Většina byla proti, jeden rezignoval

Ve výboru byla většina proti a jeden člen ihned rezignoval, když jsem před deseti lety navrhnul, abychom založili včelařský kroužek mladých. Přesto jsme záměr dali do povědomí mezi veřejnost. Přihlásilo se pět školáků. Kroužek se jmenuje Včelaříci.

První vedoucí byla Ing. Radka Štýbrová, po ní pokračovala Michaela Kubičková a nyní vede kroužek bývalá učitelka Ing. Věra Matějovičová. Včelaříkům obyvatelé města moc fandí. "Včelstva máme u domečku na louce, nikdy jsme se nesetkali s vandalstvím, Je na ně vidět od cesty, lidi nám to v podstatě hlídají. Děláme to rádi, protože jsme přesvědčení, že tu takový kroužek být musí," řekla Věra Matějovičová, která má u svého rodinného domu také tři včelstva.

Doubravka má vlastní včelstvo

V současnosti má kroužek pět včelstev a jedno včelstvo si obhospodařuje sama jedna naše členka Doubravka Kolářová, která k nám chodí od druhé třídy do současné 9. třídy. Už dvakrát postoupila do celostátního kola. Loni byla druhá v krajském kole Zlaté včely. Tam vyhrála část úlu, k němuž dokoupila zbytek. Od našeho včelaře dostala oddělek a začala se pod našim vedením starat o vlastní včelstvo.

V zimě jsme vyráběli rámky, vyráběli mezistěny, drátkovali rámky, do nichž jsme zatavovali mezistěny. U našich včelstev jsme vybírali z podložky měl pro diagnosu na varroázu. "Od jara do podzimu, když je hezké počasí, tak výuku přeneseme na přilehlou louku," uvedla vedoucí kroužku.

Chystají se na Zlatou včelu

"Po zahájení každé schůzky si nejdřív povídáme o včelách a k aktuálnímu tématu, pak přejdeme k praktické části, kdy ukazujeme, jak v daném období ošetřovat včelstva. V zimním období jsem vytvářela hru, abychom schůzku příjemně oživili, uvedla vedoucí kroužku.

V současnosti se kroužek připravuje na soutěž Zlatá včela. Vedoucí s dětmi probírá všechna povinná témata, která soutěž obsahuje. Za historii kroužku vzpomněla na sourozence Iblovy, což byly velmi talentované děti. Starší ze sourozenců byla v krajském kole první, její bratr se umístil na postupujícím místě.

Do deseti dětí

"Snažíme se, abychom v kroužku měli do deseti dětí. Jeden rok byl zájem tak velký, že jsme otevřeli druhý kroužek. Zájem i pozornost se však těžko dařilo udržovat. Byla to velká zátěž na nás i pro včelstva, která musela strpět více výukových zásahů, než bylo nutné, uvedla vedoucí. Při první jarní prohlídce během minuty zkušený včelař zjistí, zda je ve včelstvu plod různého stáří, odhadne zásoby, které případně následně doplní, úl zavře dřív, než včely zpozorují, že se něco děje.

V kroužku prohlídka trvá podstatně déle, aby se všechny děti vystřídaly při prohlídce s ukázkou plodu a zásob. Takže v současnosti je jen jeden kroužek. Bohužel vedoucí často musí odmítat zájemce, kteří by chtěli do kroužku chodit.

Přivedla tátu ke včelaření

Je taky rozdíl, zda zájemci mají včelstva doma, takže jim stačí pro doplnění znalostí jen několik návštěv. Děti, které tu možnost nemají, chodí do kroužku i několik let. "Měli jsme jedno, které k nám začalo chodit v druhé třídě a i když už je v deváté, tak stále chodí. Loni jsme tu měli gymnazistku, která chodila k nám až do třetího ročníku. Letos maturuje, takže už nechodí", uvedla vedoucí, která uvedla raritu. Dcera přivedla tátu, (Ing. Tomáše Bačkovského) ke včelaření a v současnosti je členem výboru organizacea republikového výboru, kde zastupuje okres Rakovník. Takových příkladů je více, kdy děti v kroužku přivedou i některého z rodičů, kteří nám pomáhají i tehdy, když už jejich dítě kroužek opustí.

Čas, který se do života nepočítá

Spolková činnost novostrašeckých včelařů ukazuje, že se zdaleka nemusí omezit na schůzi s přednáškou a jeden výlet. Jak říká ověřená moudrost: Kde je vůle, je i cesta. V Novém Strašecí vítají každého bez ohledu na věk, byť už je třeba i kmet, aby zkusil včelařit. Získat ve spolku může vše z vybavení získat vše potřebné a k tomu odborné zaškolení. Obdobně jako z rybářů, platí i u včelařů, že čas strávený se včelami se do života nepočítá. Proto se včelaři dožívají proti běžné populaci vyššího věku.

Připravil: Zdeněk Kulhánek