Vhodná strava jako prevence nemocí srdce

Sedíme v pracovně našeho předního kardiochirurga profesora MUDr, Jana Pirka, DrSc., emeritního přednosty Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Před chvílí se vrátil z operačního sálu a za chvíli bude muset nastoupit cestu do Senátu.

Mezi těmito dvěma akcemi si našel čas na rozhovor s námi.

Pane profesore, právě máte za sebou náročnou operaci. Máte přehled, kolik jste za svoji medicínskou kariéru provedl operací srdce?

Mám. K 31. prosinci 2025 to bylo asi 7 300 srdečních operací a 310 transplantací srdce. Tu dnešní nepočítám, ta bude zahrnuta až k 31. prosinci 2026, mám to vždy spočítané na kalendářní rok.

Chceme se zeptat, co všechno má negativní vliv na srdce.

Řada faktorů. Nezdravý životní styl a v případě nějakého jiného onemocnění, jako je třeba vysoký krevní tlak, neléčení tohoto onemocnění. Nezdravý životní styl zahrnuje kouření, přejídání se, nedostatek pohybu, nedostatek spánku, je to celý komplex takovýchto činností.

Dá se říci, které naše zlozvyky srdci škodí nejvíc?

Ze všeho nejvíc srdci, a nejen srdci, škodí kouření. Kouření je skutečně zlozvyk nebo návyk nebo závislost, který nemá žádný pozitivní efekt, ale jen nebezpečí zvýšeného výskytu rakoviny plic a ischemické choroby srdeční.

Platí to i pro sváteční kouření?

Platí, i když nevím, zda někdo prokázal závislost mezi množstvím cigaret. Je prokázána závislost vzniku rakoviny plic, to dělal kdysi jeden profesor patologie v Hradci Králové, který měl spočítáno, že když vykouříte za svůj život zhruba 150 000 cigaret, nebo tak nějak určitě dostanete rakovinu plic. To kdysi spočítal. Takže ano, ale je to multifaktorální, je to jeden z faktorů, ke druhému patří nezdravá strava, nedostatek pohybu a neléčení si třeba vysokého krevního tlaku.

A jak je to s alkoholem? Profesor Milan Šamánek označoval alkohol a zejména víno za dobrou prevenci kardiovaskulárních chorob.

Nejen profesor Šamánek, který vycházel z celosvětových zkušeností, které tvrdily, že pokud člověk netrpí jiným onemocněním, jako například jaterním, tak přiměřená dávka alkoholu prospívá srdci. Byly dělány studie, že ti, kteří pili tu přiměřenou dávku, což se rovnalo u muže dvěma skleničkám vína a u ženy jedné skleničce vína denně, měli nižší výskyt infarktů a vůbec předčasných úmrtí než ti, kteří nepili vůbec anebo i ti, kteří pili víc, protože se vzrůstajícím množstvím alkoholu ta křivka prudce stoupá. V přiměřené dávce to může být tedy prospěšné, při velkých dávkách je to určitě škodlivé.

Je tedy možné říci, že víno a alkohol v přiměřené dávce působí jako určitá prevence proti infarktu a mozkovým příhodám?

To bych nechtěl říci, že se jedná o prevenci, aby si to lidé nevysvětlili, že mají pít. Přiměřené množství alkoholu, když nemáte jiná onemocnění, tak může být podle některých studií prospěšné. Nyní je ale móda říkat, že jakékoliv množství alkoholu je jed.

Asi je také důležité, kdo takovou studii zadává…

Ano, to je vždy nejdůležitější uvědomit si, kdo tu studii zadal a platil.

Může jako patřičná prevence působit vhodná strava?

Vhodná strava je součástí zdravého životního stylu. Zdravý životní styl se skládá z řady věcí, mezi ně patří i dostatek pohybu.

Samozřejmě, že strava je jedna ze základních. Neprospívá nezdravé stravování, to znamená velké množství živočišných bílkovin a tuků, málo vláknin a nedostatek rostlinných bílkovin. Na druhou stranu musím říci, že veganství je vlastně hřích, protože ve Starém zákoně v první Knize Mojžíšově Bůh, když dával Mojžíšovi desky, tak se v první knize píše, že vše, co je živé a co se hýbe, i tu bylinu zelenou jsem vám dal za potravu. Už v knize, která je stará čtyři a půl tisíce let se vědělo, že člověk je všežravec, že není šelma, ale není ani slon, který jí jen zelené. Naše strava má být smíšená, tomu odpovídá i stavba našeho zažívacího ústrojí. Člověk byl od přírody všežravec.

A co fyzická aktivita. Měla by být pravidelná?

Pohybová aktivita je skutečně prevence, je to základní předpoklad zdravého života. Nikde není řečeno, že všichni musí běhat maraton, ale alespoň třikrát týdně by se lidé měli hýbat a to v určité tepové frekvenci a ta tepová frekvence aby byla v tzv. aerobním pásmu.

Aerobní pásmo je určitá tepová frekvence, která se orientačně vypočítá jednoduchým vzorečkem 220 mínus věk a vyjde vám číslo a z něj byste si měl vzít šedesát až sedmdesát procent. To je tepová frekvence, při které spalujete tuky, které jste snědli.

Zvyšujete si výkonnost a přispíváte k delšímu životu. Americká společnost veřejného zdraví, u nás se to jmenuje Hygiena, zveřejnila, že i když začneme sportovat ve středním věku, prodloužíme si život nejméně o dva roky. Ale co je ještě důležitější, že si prodloužíme tu krásnou část života. Že někdo v 75 letech jenom sedí u televize a s obtížemi dojde na záchod, a někdo v sedmdesáti letech běhá závody nebo jezdí na kole. Užívá si života.

Takže určitě si prodloužíme tu hezkou část života, když si ho užíváme.

Na tuhle fyzickou aktivitu by si měli lidé udělat čas. Nemusí to být sport, může to být tanec, ale tanec dynamický, polka, valčík, charleston, rock n roll, neznamená to, že každý musí běhat.

Třikrát týdně do šedesáti minut, nemá cenu déle. Pětačtyřicet až šedesát minut. A dvakrát týdně bychom měli posilovat. Mít doma činky, protože zvláště seniorům ubývá nutnosti svalové námahy.

Máme statickou svalovou práci, to znamená, když stojíme, sedíme, a máme dynamickou, když chodíme, běháme či plaveme, a té dynamické strašně ubývá. Proto bychom měli tohle cvičení dělat plus posilování, abychom svaly udržovali v chodu.

Bohumil Brejžek

Foto archiv profesora Pirka