Vize pro zemědělství a potraviny
Evropská komise připravila Strategii EU pro chov hospodářských zvířat. Strategie navazuje na veřejnou letošní konzultaci , do níž se zapojilo přibližně 900 subjektů, a má představovat politický rámec pro další rozvoj sektoru, nikoli právně závazný předpis. Podle údajů Evropské komise počet zemědělských podniků v EU za posledních 15 let klesl z přibližně 14 milionů na něco přes 9 milionů, stavy skotu poklesly zhruba o 10 %, prasat o 15 % a ovcí a koz o více než 20 %. Tento vývoj souvisí s kombinací ekonomických tlaků, klimatických rizik, nákazových hrozeb a strukturálních změn ve venkovských oblastech. Strategie by měla být strukturována do pěti hlavních priorit.
První představuje posílení odolnosti sektoru vůči tržním šokům, nákazám a extrémním výkyvům počasí, včetně zlepšení řízení rizik a veterinárních kapacit. Druhá by se měla zaměřit na konkurenceschopnost, zejména prostřednictvím efektivity, kvalitativních standardů a posílení hodnotových řetězců. Třetí oblast by měla tvořit udržitelnost, která má spojit snižování emisí, ochranu biodiverzity a efektivní využívání zdrojů s ekonomickou životaschopností podniků. Čtvrtá priorita by se měla týkat podpory venkovských oblastí a zachování produkce v znevýhodněných regionech, včetně generační obměny. Pátá zdůrazní rozmanitost produkčních systémů v EU a potřebu jejich cílené podpory. Součástí strategie mají být také prvky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a propojení s globálními iniciativami, zejména s připravovaným globálním akčním plánem Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
Strategie má zároveň sloužit jako základ pro budoucí politická opatření, včetně nastavení podpory v rámci Společné zemědělské politiky po roce 2027. A tak díky dobré spolupráci s tiskovým oddělením EU můžeme v Potravinářském obzoru představit tento tak výzmaný dokument i našim čtenářům a to nejen z oboru zemědělstcví a potravinářství,ale i z navazujících oborů.
Posílení života ve venkovských
oblastech EU
Chov hospodářských zvířat patří k nejstarším činnostem lidstva. Od doby, kdy byla zvířata poprvé domestikována před více než 10 000 lety, hraje chov hospodářských zvířat klíčovou roli v sociálním a ekonomickém rozvoji civilizací. V průběhu staletí nebyl chov hospodářských zvířat pouze nepostradatelnou součástí našeho potravinového systému. Zajišťuje také obživu Evropanů, stal se oporou venkovského hospodářství a charakteristickým prvkem naší krajiny.
V dnešní Evropě představuje chov hospodářských zvířat rozmanitou a komplexní hospodářskou činnost, která tvoří přibližně 40 % přidané hodnoty zemědělství v EU a generuje obrat ve výši 400 miliard EUR ročně. Má významný sociální a územní dopad: zaměstnává přibližně 7 milionů lidí a zahrnuje 4 miliony zemědělských podniků rozmístěných po celém evropském území, často v oblastech, kde je jen málo alternativních hospodářských činností. Venkovské oblasti Evropy, od alpských pastvin až po východní příhraniční regiony, od arktických oblastí až po jižní dehesy a nejvzdálenější regiony EU, stejně jako středomořské ostrovy, potřebují ke svému přežití chov hospodářských zvířat. Díky tomu, že má chov hospodářských zvířat klíčovou roli při udržení obyvatelstva ve venkovských oblastech a zachování jejich ekonomické vitality, významně přispívá k plnění cílů EU v oblasti bezpečnosti a připravenosti. Východní evropské příhraniční regiony jsou vystaveny vysokému riziku opouštění půdy, což je doprovázeno rychlým úbytkem počtu hospodářských zvířat, což dále snižuje odolnost těchto regionů vůči krizím a bezpečnostním rizikům.
Nabídka vysoce kvalitní bílkoviny
Odvětví chovu hospodářských zvířat v EU hraje klíčovou roli při zajišťování potravinového zabezpečení tím, že dodává vysoce kvalitní bílkoviny, a to nejen v EU, ale i na celosvětové úrovni, přičemž EU vykazuje kladnou obchodní bilanci a poptávka po jejích produktech roste díky normám na úrovni světové špičky, kvalitě a udržitelnosti, díky nimž má evropská prodfukce celosvětový věhlas.
Jelikož se z hlediska konkurenceschopnosti Unie a její otevřené strategické autonomie jedná o klíčové strategické odvětví, tato strategie stanoví opatření zaměřená na řešení stávajících slabých míst a posílení jeho odolnosti ve světě, kde roste tržní konkurence. Zároveň musí toto odvětví lépe reagovat na rostoucí očekávání společnosti, zejména v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, přeměnit svou environmentální stopu v pozitivní externality a posílit své územní ukotvení. Zlepšení integrace v potravinovém řetězci a uplatnění komplexního přístupu založeného na oběhovém hospodářství by umožnilo využívání všech vedlejších produktů a biomasy, což by zemědělcům zajistilo dodatečné příjmy a zároveň snížilo uhlíkovou stopu chovu hospodářských zvířat.
Pokračování v přechodu k odolnému, konkurenceschopnému a udržitelnému odvětví chovu hospodářských zvířat v EU je zásadní pro boj proti vylidňování nejzranitelnějších území a zároveň pro dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Tento přechod bude patřit mezi cíle podporované v rámci společné zemědělské politiky (dále jen "SZP") po roce 2027 a podpoří tak provádění Strategie generační obměny , Strategie bioekonomiky EU , připravovaného nového Akčního plánu pro venkov , Akčního plánu pro hnojiva a sdělení o řízení rizik přírodních požárů . Na mezinárodní úrovni Komise s cílem doprovodit tento přechod sjednocením mezinárodních norem spolupracuje s multilaterálními orgány, zejména s organizací FAO v rámci Globálního akčního plánu pro udržitelný chov hospodářských zvířat. Aby byla zajištěna dlouhodobá životaschopnost odvětví chovu hospodářských zvířat v EU, je zapotřebí strategie, která bude směřovat k odolnému systému chovu hospodářských zvířat, který odolá krizím a bude lépe přizpůsoben klimatické zátěži. Jde o Plán týkající se bílkovin, jehož cílem je zvýšit odolnost a udržitelnost systému EU v oblasti bílkovin. Toto sdělení, které vychází z analýzy silných a slabých stránek odvětví, jež je prezentována v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise, zohledňuje zprávu Evropského parlamentu vypracovanou z vlastní iniciativy s názvem : Jak zajistit udržitelnou budoucnost odvětví živočišné výroby v EU s ohledem na potřebu zajistit potravinové zabezpečení a odolnost zemědělců a na výzvy, které představují nemoci zvířat.
Současný stav odvětví chovu hospodářských zvířat v EU
Odvětví chovu hospodářských zvířat v EU čelí kombinaci strukturálního a každodenního tlaku. Tyto tlaky již v některých regionech přispívají k ukončování činnosti zemědělských podniků, zejména v odvětví chovu skotu, ovcí a koz, a vyvolávají obavy ohledně dlouhodobé udržitelnosti chovu hospodářských zvířat v některých částech Unie. Například Francie zaznamenala úbytek v uplynulém desetiletí o 16 % svého skotu a Německo ve stejném období o 22 % svých prasat.
Hlavním problémem je ziskovost. Vysoké vstupní náklady, volatilita trhu a vystavení výkyvům cen krmiv a energií nadále stlačují marže. Dodržování vysokých standardů EU nezbytných pro ochranu dobrých životních podmínek zvířat, bezpečnosti potravin, klimatu a životního prostředí může zároveň vytvářet výrobní náklady, které se ne vždy odrážejí v tržních cenách. Zemědělci rovněž mají slabou vyjednávací sílu vůči kupujícím.
Odvětví chovu hospodářských zvířat v EU rovněž čelí výzvám v oblasti udržitelnosti. Jedná se o významný zdroj emisí skleníkových plynů ze zemědělství a znečištění amoniakem a živinami, což má dopad na klima, ovzduší, kvalitu vody a biologickou rozmanitost. Ačkoli emise soustavně klesají, tempo je pomalé. Koncentrace chovu hospodářských zvířat v některých oblastech EU způsobuje nerovnováhu živin, což vede ke znečištění živinami. Zároveň je extenzivní chov pasoucích se hospodářských zvířat nezbytný pro zachování travních porostů, které podporují biologickou rozmanitost a venkovské biotopy, přispívají k ochraně přírody a pomáhají předcházet opouštění půdy a vylidňování venkovských oblastí.
Výhled tohoto odvětví dále ovlivňuje několik strukturálních slabých míst. Budoucí kapacitu tohoto odvětví ohrožují stárnoucí zemědělská populace, nedostatečná generační obměna, nedostatek pracovních sil – včetně veterinárních služeb na venkově – a náročné pracovní podmínky. Dopady změny klimatu a ohniska nákaz zvířat nepříznivě ovlivňují hospodářské výsledky.
Strategie udržitelného chovu hospodářských zvířat
Unie musí být v roce 2040 místem, kde udržitelný chov hospodářských zvířat nejen přežije, ale bude i vzkvétat.Toto odvětví musí být podporováno uceleným politickým rámcem, který je jednoduchý, předvídatelný a zohledňuje reálné podmínky v zemědělství. V příštím programovém období, aniž by tím byl předjímán výsledek probíhajících jednání o víceletém finančním rámci (dále jen "VFR"), bude SZP i nadále představovat klíčový pilíř podpory, a to jak v oblasti příjmů, investic, tak i pobídek, v rámci budoucích plánů národního a regionálního partnerství, přičemž bude doplněna navrhovaným programem Horizont Evropa a Evropským fondem pro konkurenceschopnost (dále jen "ECF") s cílem podpořit inovace.
Odolné odvětví chovu hospodářských zvířat
První prioritou odolného systému je posílit rámec pro řízení rizik. Chovatelé hospodářských zvířat potřebují lepší přístup k financování, pojištění, zajištění, vzájemným fondům a nástrojům ke stabilizaci příjmu, které zohledňují specifická rizika tohoto odvětví, včetně klimatických jevů, narušení trhu a nákaz zvířat. Budoucí politika by měla zlepšit soudržnost mezi řízením rizik a krizovým řízením tak, aby mimořádná podpora nenahrazovala připravenost, ale ji doplňovala.
V této souvislosti Komise spolu s finančními institucemi, včetně Evropské investiční banky, připravuje podklady s cílem prozkoumat možnost vytvoření zvláštního finančního režimu pro řízení rizik v rámci víceletého finančního rámce pro období po roce 2027, který pokryje potřeby v oblasti pojištění a zajištění související s klimatem a rozšíří podporu i na rizika spojená s nákazami zvířat, přičemž doplní stávající nástroje .
Soubor nástrojů pro řízení rizik v rámci současné i budoucí SZP je již nyní poměrně komplexní a umožňuje členským státům zvolit si tyto nástroje a přizpůsobit je svým potřebám. Komise vypracuje příručku s praktickými pokyny k řízení rizik, která bude vycházet z odborných znalostí na úrovni EU i na mezinárodní úrovni, aby členské státy mohly tyto potřeby lépe zohlednit ve svých budoucích plánech NRP. To bude doplňovat doporučení SZP, která se rovněž budou týkat aspektů řízení rizik.
Nákazy jako nejvážnější rizika
Neméně důležitlou prioritou je posílit prevenci nákaz a reakci na ně. Nákazy zvířat, včetně zoonóz, patří i nadále k nejzávažnějším hrozbám pro odolnost hospodářských zvířat, biologickou rozmanitost a potenciálně i pro lidské zdraví. Nedávná ohniska nákazy, jejichž četnost se výrazně zvýšila, ukázala, jak rozsáhlé ekonomické a sociální škody mohou způsobit, včetně utracení velkého počtu zvířat a narušení obchodu a činnosti na venkově. První linií obrany zůstávají přísná opatření v oblasti biologické bezpečnosti, která představují zásadní prvek prevence. Kromě toho základ pro aktualizaci unijního přístupu "jedno zdraví" k řízení nákaz, včetně širšího a vědecky podloženého využívání preventivního očkování ve vhodných případech, poskytne hodnocení právního rámce pro zdraví zvířat. S cílem zlepšit schopnost přizpůsobovat se vznikajícím rizikům a nákazám Komise prověří, zda je stávající systém kategorizace nákaz i nadále vhodný pro daný účel a zda kritéria pro kategorizaci dostatečně zohledňují konkrétní výzvy. V zájmu posílení harmonizovaných opatření pro tlumení nákazy v celé EU bude Komise i nadále navrhovat aktualizace právních předpisů v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a mezinárodními normami stanovenými Světovou organizací pro zdraví zvířat (WOAH) a přijme prováděcí předpisy, které jasněji vymezí role a odpovědnosti. S cílem podpořit širší a vědecky podložené využívání preventivního očkování Komise rovněž posoudí, zda jsou stávající pravidla a zásady týkající se očkování i nadále přiměřené.
Inovace v oblasti zdraví zvířat
Tato činnost by měla vycházet z nejnovějších vědeckých doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a měla by být podpořena intenzivnějším zapojením na mezinárodní úrovni s cílem prosadit přijetí sanitárních opatření EU. Aby řešila problém nerovnoměrného uznávání regionalizace třetími zeměmi, bude Komise i nadále podporovat členské státy tím, že vypracuje pokyny k uplatňování očkování ve spojení s regionalizací a rozdělením do jednotek, a zároveň bude u obchodních partnerů na bilaterálních i multilaterálních fórech i nadále prosazovat uznání přístupu EU k regionalizaci, včetně očkování.
Klíčovým nadále zůstává soustavný výzkum a inovace v oblasti zdraví zvířat a očkování, včetně očkování DIVA , a to i pokud jde o možné očkování proti závažným přeshraničním nákazám. Tuto činnost podpoří navrhovaný zvláštní nástroj v rámci programu Horizont Evropa.
Reakce na změny klimatu
Zatím to byly dvě priority, tou třetí prioritou je zvýšit investice do přizpůsobování se změně klimatu, zmírňování změny klimatu a inovací. Nejmodernější genomické techniky a metody šlechtění zvířat přinášejí výhody jak z ekonomického, tak z environmentálního hlediska. Vedou k nižší spotřebě krmiva a ke snížení emisí, což pro zemědělce znamená úspory a menší vystavení neustálým výkyvům cen. K zajištění větší odolnosti je rovněž zapotřebí zlepšit podmínky ustájení a větrání, protipovodňovou ochranu a další infrastrukturu odolnou vůči změně klimatu.
Odolnost rovněž vyžaduje, aby se odvětví chovu hospodářských zvířat stalo méně závislým na dovážených vstupech a aby bylo schopno ve větší míře využívat domácí a oběhové zdroje, jak je uvedeno v Plánu týkajícím se bílkovin a Akčním plánu pro hnojiva. Užší integrace s kandidátskými a partnerskými zeměmi zároveň nabízí příležitosti k posílení odolnosti a strategické autonomie Unie postupným rozvojem integrovanějších a udržitelnějších zemědělsko-potravinářských hodnotových řetězců.
Odstranění investiční mezery
Aby mohlo odvětví chovu hospodářských zvířat účinně konkurovat na globálním trhu, potřebuje předvídatelnější dlouhodobý rámec pro investice, musí využívat potenciál špičkových technologií a inovativních postupů a zároveň těžit z rovných podmínek a snížené regulační zátěže. Je třeba zastavit současný trend snižování kapitálu a zvýšit ziskovost, má-li evropský hodnotový řetězec chovu hospodářských zvířat zůstat konkurenceschopný a přilákat do tohoto odvětví nové zemědělce. Účinně čelit tlaku ze strany globální konkurence musí tomuto odvětví umožnit zachování přísných norem EU v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí.
Prioritou je pomoci tomuto odvětví odstranit investiční mezeru, podpořit zavádění inovací a digitalizaci za účelem modernizace, zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Mnozí chovatelé hospodářských zvířat, zejména ti mladí a začínající, potřebují značný počáteční kapitál na moderní infrastrukturu, stroje a systémy pro nakládání se statkovými hnojivy. Platforma Fi-Compass odhaduje, že v odvětví chovu hospodářských zvířat činí nedostatek finančních prostředků více než 18 miliard EUR.
Zatímco Komise posuzuje dopad svého přezkumu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, některé studie odhadují, že přechod na bezklecové systémy s sebou nese značné investiční potřeby. Tyto finanční potřeby nelze pokrýt z jediného zdroje, ale vyžadují kombinaci nástrojů a opatření ze strany EU i členských států. Mezi ně patří lepší tržní odměňování, veřejná podpora, přístup k finančním nástrojům a soukromým investicím, jakož i využití potenciálu nových oběhových obchodních modelů a lepší využívání vedlejších produktů. Vyžaduje to také dovednosti, finanční gramotnost a odpovídající poradenství, stejně jako stabilnější a jasnější právní rámec.
Lepší přístup k úvěrům
Členské státy by měly zvážit také další iniciativy, jako je lepší přístup k úvěrům, úvěry se státní zárukou, nástroje veřejných zakázek, tržní opatření a příznivější úvěrové podmínky pro všechny zemědělce, zejména pro mladé a nové zemědělce. Komise na základě výsledků revize právních předpisů prozkoumá společně s Evropskou investiční bankou možnosti preferenčního přístupu k úvěrům pro zemědělce, kteří přecházejí na chov bez klecí. Přidanou hodnotu by zemědělským podnikům, které investují do udržitelnějších systémů chovu hospodářských zvířat, mohly zároveň přinést programy odměňující uhlíkové zemědělství a přírodní kredity.
Kromě financování má zásadní význam zajistit stabilní, předvídatelný a jasný právní rámec, který umožní dlouhodobé plánování a investice. To posílí důvěru investorů a usnadní rozhodnutí o investicích, jejichž návratnost často trvá desítky let. Jednou z příčin této nejistoty jsou povolovací postupy ze strany vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, a je třeba se jimi přednostně zabývat. Aby se zvýšila právní jistota pro hospodářské subjekty i pro orgány veřejné správy, předložila Komise na konci roku 2025 návrh na urychlení povolovacích postupů a návrh na urychlení posuzování vlivů na životní prostředí. V některých případech může přechod ke zlepšením v oblasti udržitelnosti znamenat vyšší výrobní náklady pro zemědělce, nižší výnosy nebo snížení intenzity chovu. Některé zemědělské postupy, například ekologické zemědělství, umožňují skloubit vysoké nároky na ochranu životního prostředí a dobré životní podmínky zvířat se ziskovostí zemědělců. V případě jiných systémů, kdy tyto náklady nemohou plně pokrýt zemědělci nebo zbytek dodavatelského řetězce, nýbrž jsou rozloženy do celého dodavatelského řetězce, se nakonec promítají do vyšších cen potravin, které hradí spotřebitelé, aniž by se tím zvýšily příjmy producentů, a mohou vést i k poklesu poptávky. Proto je zapotřebí pečlivě promyšleného přechodu, který jak zemědělcům, tak společnosti zajistí přínosy v oblasti udržitelnosti, a zároveň zohlední kompromisy a zachová společenskou přijatelnost.
K lepší integraci potravinového řetězce
Konkurenceschopnost je třeba posílit také lepší integrací potravinového řetězce a vypracováním norem pro kvalitu masa. Je třeba dále podporovat potenciál integrace chovu dojnic a masného skotu. Lepší koordinace v rámci dodavatelských řetězců by mohla přispět ke zlepšení jak ekonomické, tak environmentální výkonnosti systémů chovu dojnic a systému chovu masného skotu. Neméně důležité jsou i vysoce kvalitní hodnotové řetězce ve venkovských oblastech a odpovídající infrastruktura. Zkušenosti s rozvojem organizací producentů a družstev ukazují, jak nástroje zakotvené v nařízení o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty , pomáhají posilovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci a zvyšovat jejich podíl na vytvořené hodnotě.
Dovoz produktů vyrobených podle méně přísných norem nejenže z obchodního hlediska znevýhodňuje výrobce v EU, ale také vede spíše k přesunu globálních emisí, než k jejich snížení. Probíhá zefektivňování kontrol potravin, živočišných a rostlinných produktů dovážených do EU, přičemž tyto kontroly již byly výrazně zpřísněny. Standardní součástí dohod uzavíraných Unií jsou ochranná opatření, která chrání evropské zemědělce před veškerým dovozem působícím újmu. Zahrnují vhodně nastavené kvóty, jejichž objemy jsou vázány na podmínky na trhu EU, a automatické ochranné doložky pro některé dohody, které poskytují další úroveň ochrany. Striktně se dodržují přísné normy bezpečnosti potravin, zejména pokud jde o používání antimikrobiálních látek a hormonů.
Důraz na dobré životní podmínky
Do konce roku 2026 hodlá Komise navrhnout cílenou revizi předpisů o dobrých životních podmínkách nosnic a kuřat chovaných na maso, přičemž se zaměří na postupné zrušení klecového chovu, praktické ukazatele dobrých životních podmínek zvířat v zemědělských podnicích, ukončení systematického usmrcování drůbežích mláďat samčího pohlaví a odpovídající požadavky na dovoz. S cílem podpořit ukončení usmrcování jednodenních drůbežích mláďat samčího pohlaví Komise prozkoumá možnost aktualizace pravidel pro značení vajec, aby byli spotřebitelé, včetně těch ve třetích zemích, lépe informováni o zlepšeních, kterých chovatelé dosáhli. Do druhého čtvrtletí roku 2027 bude předložen podobný návrh týkající se dobrých životních podmínek prasat, včetně přechodu ze systému chovu v kotcích na systém chovu v ohradách.
Otazníky nad silniční i námořní přepravou
V posledních letech získala zásadní význam diskuse o vývozu živých zvířat do třetích zemí, zejména za účelem okamžité porážky. Nová ohniska a opakující se nákazy zvířat v členských státech EU vedou k častým překážkám obchodu, které jsou někdy neodůvodněné. Možnost plánování tohoto vývozu prostřednictvím silniční i námořní přepravy zároveň ohrožují přírodní katastrofy a měnící se bezpečnostní situace v cílových zemích. Ty mohou rovněž vzbuzovat obavy ohledně dobrých životních podmínek zvířat. Komise proto bude úzce komunikovat s příslušnými zúčastněnými stranami, občanskou společností a cílovými třetími zeměmi a v závislosti na výsledku těchto výměn informací zváží další kroky, včetně možných alternativ k vývozu jatečných zvířat z EU do třetích zemí, při současném zachování postavení evropských chovatelů hospodářských zvířat na trhu.Tyto přísné normy pro producenty v EU musí být doplněny recipročními požadavky na dovážené produkty, a to včetně odpovídajících nástrojů k jejich prosazování. V třetích zemích mohou platit méně přísná pravidla v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, přičemž občané EU očekávají, že všechny produkty na trhu EU budou v této oblasti splňovat přísné normy. Modernizace předpisů EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a obchodní dohody EU představují zásadní příležitost k tomu, aby u dovážených produktů byly zavedeny rovnocenné požadavky na dobré životní podmínky zvířat, a to v souladu s normami WTO.
Důraz na rozmanitost osevních postupů
Budoucí SZP představuje příležitost k dosažení pokroku směrem k lepší environmentální výkonnosti. Členské státy by měly podporovat spolupráci v rámci celého hodnotového řetězce, přičemž mohou poskytovat podporu, zejména v oblastech s vysokou koncentrací hospodářských zvířat, s cílem zlepšit nakládání se statkovými hnojivy a živinami a snížit tlak na přírodní zdroje, a to i s využitím nových intervencí, které Komise předložila ve svém návrhu SZP. Členské státy mají k dispozici nástroje k poskytování větší podpory systémům založeným na pastvě na základě svých potřeb. Jsou rovněž vybízeny k tomu, aby rozšířily využívání krycích plodin, rozmanitých osevních postupů a alternativních zdrojů krmiv, poskytovaly podporu na zvýšení kapacit pro skladování statkových hnojiv a zjednodušily postupy pro investice do obnovitelných zdrojů energie, infrastruktury pro recyklaci živin a precizního zemědělství. Pro dosažení těchto cílů je důležitá trvalá podpora ekologického zemědělství.
Brzy bude zveřejněno hodnocení směrnice o dusičnanech . Komise bude členským státům poskytovat poradenství ohledně možností, jak zjednodušit provádění směrnice, například u některých udržitelných postupů chovu hospodářských zvířat, a bude si rovněž vyměňovat informace o hodnotící zprávě s Výborem pro dusičnany.
Využití digestátu z biologického odpadu
V EU vyprodukoval chov hospodářských zvířat v letech 2016–2019 ročně více než 1,4 miliardy tun statkových hnojiv. Ačkoli statková hnojiva v některých případech mohou znečisťovat životní prostředí ,jisté druhy tekutých digestátů na bázi hnoje za předpokladu zavedení odpovídajících environmentálních opatření jsou vítané, a první předběžné hodnocení předloží komise ve třetím čtvrtletí 2026. Stejně tak může využití digestátu z biologického odpadu, ať už přímo jako hnojiva, nebo k výrobě jiných biologických hnojiv, omezit negativní externality chovu hospodářských zvířat, umožnit lepší distribuci biologických hnojiv bohatých na uhlík, snížit závislost na syntetických hnojivech a posílit autonomii EU v oblasti výroby krmiv a potravin, a zároveň přispět k domácí výrobě energie (biometan). Komise bude usilovat o usnadnění využívání vedlejších produktů živočišného původu, aniž by tím ohrozila zdraví zvířat a standardy bezpečnosti potravin a krmiv, a prověří případné regulační překážky.
Podpora zaměstnanosti na venkově
Chov hospodářských zvířat hraje klíčovou roli při udržování hospodářství venkova a podpoře zaměstnanosti v mnoha regionech. V některých regionech se často jedná o jedinou ekonomickou příležitost. Toto odvětví má obzvláště význam ve znevýhodněných oblastech, jako jsou horské regiony, severní oblasti, pastviny a další přechodná a okrajová území, kde může být pěstování plodin obtížné nebo méně výnosné. Pasoucí se zvířata pomáhají udržovat tradiční krajinu, zabraňují přerůstání, omezují riziko přírodních požárů a přispívají k zachování biologické rozmanitosti tím, že zachovávají rozmanitá stanoviště . To pomáhá udržet obyvatele ve venkovských oblastech a snižuje to riziko opouštění půdy, což může vést ke zhoršování stavu životního prostředí a k úbytku tradičních krajinných prvků. Inovativní obchodní modely mohou účinně řešit současné výzvy tím, že obnoví klíčovou roli chovu hospodářských zvířat v těchto oblastech.
Opouštění zemědělské půdy
Pokles chovu hospodářských zvířat úzce souvisí s opouštěním půdy v mnoha evropských regionech. Podle odhadů by tak do roku 2030 mohlo být opuštěno přibližně 11 % zemědělské půdy v EU, přičemž téměř čtvrtina (1,38 milionu ha) veškeré zemědělské půdy v EU bude pravděpodobně opuštěna z horských oblastí. To má rovněž významné demografické důsledky. Tyto výzvy by měly být řešeny soudržným a integrovaným způsobem, mimo jiné prostřednictvím našich budoucích demografických politik. Venkovské oblasti mají mimořádný potenciál stát se hnací silou evropské odolnosti, udržitelného růstu a připravenosti. Vytvoření ekonomicky atraktivních venkovských oblastí příhodných pro život pomůže udržet a přilákat lidi, a tím přispěje k dlouhodobé životaschopnosti těchto regionů.
Příležitost přeměnit slabá místa venkova ve skutečný dlouhodobý přínos je větší než kdy jindy. EU se pouští do koordinovanějšího a integrovanějšího plánování s cílem podpořit svůj udržitelný hospodářský růst, přičemž jako nástroj integrovaného plánování využívá plány NRP.
Aby tuto výzvu zvládla, bude Komise spolupracovat s členskými státy na vytvoření plánu, jak řešit konkrétní potřeby regionů a venkovských oblastí, jimž hrozí opuštění, s přihlédnutím ke specifické situaci v regionu východní hranice sousedícím s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Cílem je obnovit udržitelný chov hospodářských zvířat v oblastech, do kterých přirozeně patří a kde je žádoucí z důvodu jejích environmentálních, sociálních a ekonomických přínosů, a zároveň zajistit výkonnost konkurenceschopnějších regionů a komunit. Tento krok by mohl být motivován snahou přilákat všechny subjekty potřebné k tomu, aby se ve venkovských komunitách upevnil efektivní hodnotový řetězec, od zemědělců přes jatka, řemeslné zpracovatele a místní trhy až po spotřebitele.
Budoucí Evropská observatoř pro půdu k tomuto procesu přispěje výměnou informací a osvědčených postupů zaměřených na řešení problému opouštění půdy a dále rozvojem analýzy změn ve využívání půdy a udržitelného zaměřených na řešení problému opouštění půdy a dále rozvojem analýzy změn ve využívání půdy a udržitelného obhospodařování půdy.
Jak zlepšit podmínky mladým lidem na venkově
V rámci budoucí SZP mají členské státy k dispozici řadu nástrojů, díky nimž mohou cíleně podporovat ohrožené oblasti chovu hospodářských zvířat. Cílený příjem vázaný na produkci a podpora oblastí s přírodními omezeními by se měly zaměřit na odvětví a oblasti, kde jsou nejvíce zapotřebí. Jedním z klíčových úkolů bude přilákat novou generaci zemědělců do oblastí, kde chov hospodářských zvířat způsobil sociální propast, a to prostřednictvím podpory pro začínající podniky, sociálních inovací, podnikání a investic, opatření usnadňujících přístup k půdě, podpory příjmu a pobídek. Tento úkol však přesahuje rámec toho, čeho lze dosáhnout prostřednictvím samotné SZP. Rozvoj místně integrovaných hodnotových řetězců v oblasti chovu hospodářských zvířat vyžaduje koordinované investice do infrastruktury, zpracovatelských zařízení, digitalizace a tržních struktur, které by měly být podpořeny sociálními a pracovními politikami a případně i praktickou podporou, která by zemědělcům pomohla vyrovnat se s tlaky souvisejícími s volně žijícími a planě rostoucími druhy.
Jedním z příkladů, který by mohl oživit místní ekonomiku a zároveň zlepšit dobré životní podmínky zvířat, jsou investice do nízkokapacitních a mobilních jatek ve vzdálených regionech. Komise s pomocí pracovního okruhu v oblasti chovu hospodářských zvířat vyčlení konkrétní zdroje na vypracování plánu týkajícího se jatek, přičemž se zaměří na to, jak zlepšit jejich dostupnost ve venkovských oblastech, ať už se jedná o stacionární nebo mobilní jatka, a to s využitím již financovaných projektů a s ohledem na aspekty dobrých životních podmínek zvířat.
Větší transparentnost v rámci celého potravinového řetězce
Budoucnost odvětví chovu hospodářských zvířat v EU bude záviset nejen na jeho schopnosti zůstat konkurenceschopným a odolným, ale také na jeho schopnosti učinit to, čím se evropský model produkce vyznačuje, viditelným, důvěryhodným a ekonomicky výnosným. Jedná se o model chovu hospodářských zvířat, který není založen na co nejnižších nákladech, ale na vytváření hodnoty prostřednictvím osvědčených postupů, kvality, udržitelnosti, etiky a odpovědnosti.
Zásadní význam má větší transparentnost v rámci celého potravinového řetězce, včetně jasnějších informací a označování.
Názor na dané téma
Komise bude s pomocí pracovního okruhu pro chov hospodářských zvířat sledovat pokrok a podávat o něm zprávy. Díky aktivnímu zapojení do těchto strategických iniciativ může odvětví očekávat udržitelnou, spravedlivou a prosperující budoucnost. A co k tomu řekl komisař EU Christophe Hansen, komisař pro zemědělství a potraviny?
"Evropské odvětví živočišné výroby je úspěchem, ale dnes je úspěchem ohrožen. Strategie pro hospodářská zvířata a plán pro bílkoviny stanoví jednu společnou ambici: posílit potravinové zabezpečení Evropy, posílit naši strategickou autonomii a pomoci udržet dynamické venkovské komunity, zejména v regionech ohrožených opouštěním půdy. Abychom toho dosáhli, musíme jít nad rámec polarizujících diskusí a zaměřit se na praktická řešení. Chceme, aby zemědělci v EU byli ziskoví a lépe připraveni řídit rizika. Jsme hrdí na excelenci Evropy v produkci potravin a chceme, aby byla oceněna a uznána tím, že spotřebitelům v EU umožní činit informovaná rozhodnutí. Můj přístup je jako vždy založen na dialogu – se zemědělci, členskými státy, průmyslem, vědci a občanskou společností.
Eugenie Línková ve spolupráci s tiskovým oddělením EU